Rančeři doplácejí na hubení vlků

25. prosinec 2014

Hubení vlků nechrání stáda. Naopak, má za následek zvýšení ztrát u ovcí a skotu.

Od roku 1974 figurovali vlci v USA na seznamu ohrožených druhů. Ochrana napomohla ke vzestupu jejich stavů v severní části Skalistých hor. Proto byly tyto šelmy v roce 2012 ze seznamu vyřazeny a jejich ochrana skončila. Chovatelé dobytka začali na svých pozemcích vlky pronásledovat ve snaze chránit stáda. Předpokládali, že s každým usmrceným vlkem zachraňují životy ovcí a skotu, které by šelma ulovila. V tom se ale hluboce mýlili.

Biolog Rob Wielgus a analytička Kaylie Peeblesová z Washington State University sebrali data o odstřelu vlků ve státech Montana, Wyoming a Idaho za posledních 25 let a data o ovcích a skotu zabitých ve stejném období vlky. Výsledky analýz publikované ve vědeckém časopise PLoS ONE vyznívají překvapivě. S každým usmrceným vlkem stoupají v následujícím roce počty ovcí zabitých vlky o 4 %. U skotu se zvýší ztráty způsobené vlky o 5 až 6 %. Pokud rančer zabije dvacet vlků, ztráty na chovaných hospodářských zvířatech, které mu vlci v následujícím roce způsobí, se zdvojnásobí. Tento nárůst se zastaví, teprve když rančeři vybíjí více než čtvrtinu vlků v dané oblasti.

Vlčata

Jak je možné, že méně vlků zabije více hospodářských zvířat? Podle Wielguse a Peeblesové je na vině narušení sociálních vztahů ve vlčích smečkách. Dospělí vlci mají nad mladými vlky navrch a drží je zkrátka. Mladí vlci proto odkládají osamostatnění a založení vlastní smečky. Pokud ale rančer zastřelí dospělého vlka nebo ho chytí do pasti, zůstávají mladí vlci ve smečce „bezprizorní“. Nečekané svobody využijí k tomu, aby založili vlastní smečku a měli mláďata. Jakmile se začnou rodiče starat o vlčata, nemohou už migrovat na velké vzdálenosti a mají problém ulovit jeleny a jelence, jimiž se většinou živí. Musí útočit na dostupnější kořist. Často proto začnou zabíjet ovce nebo skot.

Vlčí smečka v Yellowstonském národním parku

Jak uvádějí Wielgus a Peeblesová, vlci mají na svědomí jen velmi malou část z celkových ztrát zvířat. Na jejich konto připadá nejvýše šest z každé tisícovky zvířat, jež zahynou na pastvinách. Mnohem větší škody způsobují rančerům medvědi, kojoti, choroby, nehody nebo komplikace samic při porodech.

Zdroj: PLoS ONE

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio