Rakouský spolkový kancléř vystoupil proti blokádě českých hranic

19. červen 2007

Zemský hejtman Josef Pühringer kancléřovi zdůraznil, že "je v zájmu spolkové i zemské vlády, aby byly dodržovány závazné dohody". Bez komentáře nelze vzít na vědomí, že Praha se snaží jednostranně prohlásit melkský proces za ukončený. Kancléř hájil postup svého kabinetu a řekl, že Rakousko nezažalovalo Česko, protože je nutno vzít v úvahu dobrozdání ústavních služeb a "právní možnosti, které se nám zdají smysluplné je nutno využívat krok za krokem".

Musí nám být jasné, řekl, že takováto první akce "nemá naději na prosazení" a udělali bychom si pouze mezinárodní skvrnu. Gusenbauer přislíbil, že jeho vláda učiní všechny kroky k tomu, aby byla v otázce jednání o jaderné elektrárně Temelín úspěšná. Česko bude muset dodržovat pevně dohodnuté dohody Melkského protokolu. To bylo jednoznačně vyjádřeno ve společném dopise s ministrem životního prostředí Josefem Pröllem, který jsme zaslali do Prahy. Nyní čeká Rakousko na odpověď. Na odpoledním setkání s hornorakouskými jadernými odpůrci, kteří hrozí totálními hraničními blokádami Gusenbauer prohlásil, že v nich nevidí žádné řešení. Po diskusi bylo dohodnuto, že se nyní neuskuteční, aby jednání s českým premiérem Mirkem Topolánkem nebyla ztížena. Gusenbauer přitom oznámil, že s ním bude jednat u příležitosti čtvrtečního a pátečního zasedání Rady Evropské unie a pokusí se jej získat pro myšlenku, aby se Česko "podřídilo rozhodčímu řízení" za situace, kdy se napětí mezi oběma zeměmi snížilo. Obdobný signál vyslal i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který se dnes v Praze za přítomnosti ministra životního prostředí Martina Bursíka sešel se zemským hejtmanem Josefem Pühringerem a s radou pro životní prostředí Rudi Anschoberem, i když není obvyklé, aby se představitelé vlády scházeli s regionálními politiky.

Dnešní Oberösterreichische Nachrichten v této souvislosti obvinili Schwarzenberga, že svým nediplomatickým vyjádřením minulý týden "otrávil mezistátní klima". Jak známo v rozhovoru pro vídeňský list Kurier Schwarzenberg prohlásil, že "útočit na Čechy se stalo v Rakousku národním sportem".

Zdůraznil, že Temelín je bezpečná elektrárna a dokonce bezpečnější než mnohé německé, proti kterým však na hranicích nikdo nedemonstruje. Za nerealistické označil snahy uzavřít Temelín s finanční pomocí Evropské unie. Česko je na jaderné energii závislé a Rakousko by mělo otevřeně přiznat, kolik procent proudu získává z českých jaderných elektráren. Odmítl se přitom omluvit rakouským odpůrcům Temelína za označení "magoři", což není ani blázen nebo blb, jak to media předkládají, ale ten, který stále znovu opakuje stejný nesmysl. Pokud jde o samotné česko-rakouské vztahy, jsou podle našeho ministra zahraničí samy o sobě výborné. Jsme si navzájem tak podobni, spřízněni a propojeni, řekl, že si jdeme na nervy a tak jako v rodině se potřebujeme trochu hádat.

Že vztahy jsou dobré, potvrdilo i včerejší jednání dolnorakouského zemského hejtmana Erwina Prölla s jihomoravským hejtmanem Stanislavem Juránkem, jihočeským Janem Zahradníkem a hejtmanem Vysočiny Milošem Vystrčilem na zámku v Mikulově. Zúčastnili se jej i velvyslanci obou zemí z Vídně a Prahy. Při této příležitosti došlo i k diskusi kolem hraničních blokád. Pröll sice vyjádřil jisté pochopení pro demonstranty blokující hranice, ale současně poukázal na to, že na dolnorakouských hranicích k blokádám nedochází. Podle něj je česko-rakouská hranice šev, kde postupně srůstá stará a nová Evropa. Stanislav Juránek upozornil, že právě dohody z Melku mají usnadnit vzájemný hraniční pohyb a je proto nutno využívat kontrolní mechanismy a zajistit jejich plnění. Podstatné však bylo, že byla podepsán dohoda o vzájemné spolupráci na kterou navazuje "Pracovní program na roky 2006 - 2009", který obsahuje jedenáct témat, v rámci kterých budou tyto čtyři regiony spolupracovat. Především jde o otázky ekologie, cestovního ruchu, zdravotnictví, ochrany před katastrofami či regionální politika Evropské unie.

Velký zájem je přitom o obnovení železniční tratě Slavonice - Fratres, kterou je připravena profinancovat rakouská strana na svém území ve výši 27 milionů eur. Rakouská strana byla dále požádána o podporu elektrizace tratě České Velenice - Veselí nad Lužnicí což by urychlilo rychlejší spojení s Prahou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio