Rakousko má novou vládu. A míří doprava

21. prosinec 2017

Rakousko má od začátku týdne novou vládu. V čele kabinetu stojí jednatřicetiletý lidovec Sebastian Kurz, který si za koaličního partnera vybral krajně pravicovou a protiimigrační Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ). Svobodní se netají těsnými vazbami na evropské extremisty. S francouzskou Národní frontou (FN) a nizozemskou Stranou pro svobodu (PVV) zasedají v Evropském parlamentu, kde tvoří frakci Evropa národů a svobody (ENF), upozorňuje slovenský deník Pravda.

List dovozuje, že zřejmě jen kvůli vrcholícím rokováním o rozdělení ministerských křesel nejel předseda Svobodných a teď už rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache v sobotu do Prahy. A neúčastnil se tak schůzky s Marine Le Penovou, Geertem Wildersem a jejich hostitelem Tomiem Okamurou na sjezdu politických proudů, které brojí proti evropské integraci a imigrantům.

„Vstupují tedy Rakušané do stejné řeky, v jaké se už dvakrát nepříjemně vymáchali?,“ ptá se slovenský deník. Ve Vídni se totiž zrodila stejná koalice, jako byla ta, jež na počátku milénia uvrhla Rakousko do role evropského vyvrhele. Na počátku 21. století totiž u našich jižních sousedů vládla obdobná sestava, za což si tehdy lidovci (ÖVP) vysloužili v mezinárodním kontextu ostrou kritiku.

Obsazení důležitých rezortů

Jenže teď se ve Vídni servíruje jiná káva. Svobodní obsadili i tak důležité resorty, jakými jsou vnitro, obrana a zahraničí. Lidovci zase převzali od svých koaličních partnerů populistickou rétoriku a přitvrdili hlavně v agendě migrace. A právě to jim patrně navýšilo volební zisky, zamýšlí se Pravda.

Nová rakouská vláda už navíc nebude v rámci Evropské unie takovým vyděděncem, jako tomu bylo před čtvrtstoletím za spolkového kancléře Wolfganga Schüssela. Konzervativní atmosféra namířená proti přistěhovalcům totiž od té doby na starém kontinentě stačila zapustit velmi silné kořeny.

Šok už to není

Vstup ultrapravicových euroskeptiků do jedné z evropských vlád už prostě nevyvolává v Unii takový šok jako kdysi. Podle slovenské Pravdy za to může Strache „poděkovat“ zejména vládnoucím stranám v Budapešti a ve Varšavě, které zastávají podobnou agendu.

Z té nicméně, jak zase podotýká stanice Deutsche Welle, museli rakouští Svobodní přece jen slevit. Daní za vládní angažmá byl slib, že se Stracheho strana vzdá záměru uspořádat referendum o vystoupení Rakouska z Evropské unie. Proevropskou orientací se ostatně zaklíná i nejmladší evropský premiér Kurz, jehož první cesta po jmenování kabinetu vedla do Bruselu.

Jasné směřování

„Dohodli jsme se na jasném proevropském směřování,“ cituje Deutsche Welle z prezentace rakouské vlády a jejího programu. „Přispějeme k tomuto procesu jako spolehlivý partner,“ dodal pak samotný Kurz. A zdůraznil, že současná koalice si mimo jiného klade za cíl zastavení ilegální migrace, zrychlení azylových procedur a výrazné posílení početního stavu policie a dalších bezpečnostních složek.

Šéf rakouské pravicové Strany svobodných Heinz-Christian Strache

I Strache podle německé stanice tvrdí, že na členství země v Unii a v dalších mezinárodních organizacích se v příštích letech nic nezmění. Prozrazuje ale, že by preferoval zrušení protiruských sankcí. Pokud se nicméně pro tento krok nenajde v rámci Unie většina, bude prý majoritní postoj respektovat.

Ujišťování a hájení pozic

Kurz však ujišťuje, že se dosavadní názor Vídně na sankce nemění. To ostatně zopakoval i při úterních bruselských jednáních s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Evropské kolbiště si ostatně nový premiér a bývalý šéf rakouské diplomacie chce nadále vyhradit sám pro sebe.

Hodlá působit jako jakýsi kvazievropský ministr, který chce osobně řešit vše, co se EU týče. A to je uklidňující, myslí si Deutsche Welle. Vídeň by podle této stanice měla být zvlášť opatrná ve vztazích s Moskvou.

Svobodní se vezou na stejné vlně jako další evropští nacionalisté, kteří se sympatiemi k Putinovu Rusku vůbec netají. Kurz v roli ministra zahraničí v minulosti třeba obhajoval suverenitu a nezávislost Ukrajiny. „Počkáme si, jak se k této ožehavé otázce postaví jako kancléř,“ píše Deutsche Welle.

Legislativa vůči migrantům zpřísní

Jedno je ale jasné už dnes. V Rakousku se zpřísní imigrační legislativa a azylový proces. Podle priorit nového kabinetu musí být imigrace významně omezena a úřady mají zaujmout přísnější postoj k propagaci islámu a muslimským přistěhovalcům. To je cena, kterou energický mladý politik Kurz zaplatil za cestu na mocenské výsluní.

Koneckonců to byl on, kdo se v roli šéfa diplomacie v roce 2016 zasadil o uzavření takzvané „balkánské trasy“ po níž proudili běženci na Západ. Tehdy se na něho kancléřka Merkelová mračila, dnes se ale Berlín a Vídeň obecně považují za rovnocenné partnery.

Recept na pomoc

Ostatně celá Unie v současnosti usiluje o zabezpečení vlastních hranic a hledá recepty na pomoc lidem v nouzi přímo v jejich domovinách. Nic tedy nebrání tomu, aby se spolupráce mezi Kurzem a Merkelovou dále prohlubovala.

Pozorovatelé poukazují na jiné riziko. A to zejména v celoevropském kontextu. Rakousko by se mohlo připojit k Polsku, České republice, Slovensku a Maďarsku, čtyřem vzpurným členům Visegrádu. Společně by mohly rozehrát nacionalistickou partii a otočit se k bruselskému establishmentu zády, uzavírá Deutsche Welle.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.