Radní: Na velký kampus Praha nemá pozemky, nedostatek míst na středních školách by mohla řešit spádovost

K řešení situace by mělo přispět i zhruba tisíc nových míst na dvou plánovaných gymnáziích. Gymnázium Pergamenka by mělo vzniknout na Praze 7 modernizací historické industriální budovy, v druhém případě jde o navýšení kapacity skrze nástavbu na gymnáziu Opatov v Praze 11. V jaké fázi jsou oba projekty a kdy se do nich fyzicky budou moct hlásit první žáci?

Předpokládáme, že fyzicky se do nich budou moct hlásit asi za tři až čtyři roky. Nicméně mimo těchto dvou projektů stavíme hromadu dalších středních škol a gymnázií.

Budou už příští rok nějaká nová místa k dispozici?

Samozřejmě ano, letos jsme otevřeli nové gymnázium Eduvia a v loňském roce nové gymnázium v Šeberově, což byla dvě nová gymnázia po 15 letech, kdy se nic neotevřelo. Takto rozšiřujeme i další školy a stavíme na více místech.

Čtěte také

iROZHLAS

Hodně rodičů cítí tlak dát dítě na gymnázium, mají pocit, že jde o prestiž, míní odborník

Byl bych rád, aby v příštím roce vznikla například nová klinická škola společně s Vysokou školou chemicko-technologickou, se kterou o tom intenzivně jednáme. A plus další místa na dalších školách, kde děláme přístavby – například na gymnáziu Litoměřická.

Problém s nedostatkem míst na pražských školách je dlouhodobý a demografická data hovoří jasně: nyní na střední školy začnou nastupovat naopak populačně slabší ročníky. Není to všechno tak trochu pozdě?

Máte pravdu, že by bylo ideální mít už teď připravených více míst. Když kouknu na tu demografii, tak je sice pravda, že nám klesá porodnost, ale v nižších ročnících základní škol máme ještě více dětí než letos, takže navyšování je doopravdy nutné. Do Prahy se navíc valí hromada dětí z ostatních krajů, dále je vnitřní migrace v rámci České republiky, i vnější, takže děti v Praze ubývat nebudou. Proto je nutné místa navyšovat.

Postavit studentský kampus?

Praha za svůj přístup opakovaně sklízí kritiku i od ministerstva školství, a to bez ohledu na stranickou příslušnost ministra – konkrétně třeba za to, že dostatečně nespolupracuje se Středočeským krajem. V čem je problém?

Nemyslím si, že by Praha nespolupracovala, chyba byla na straně ministerstva. Doteď je, protože my chceme navyšovat víceletá gymnázia, a to nám ministerstvo dlouhodobě odmítá. Stejně tak v minulosti odmítalo navyšování ostatních škol, byla tam pouze reciprocita.

Čtěte také

Plaga: Změna přijímaček je reálná od jara 2028 nebo 2029. Školní část dostane větší prostor, testy se přesunou na základní školy

Když jsem před třemi lety začal být radním, tak jsem chtěl navýšit obchodní akademii a zamítli mi to s tím, že je to možné pouze recipročně, ale není možné přidat místa navíc. Naštěstí už se ten dlouhodobý plán ministerstva změnil a už můžeme navyšovat i obchodní akademie, nicméně u šesti a osmiletých gymnázií nám to stále nedovolují.

Co ta spolupráce se Středočeským krajem? Jednou z oblastí je třeba studentský kampus, který navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Sloužit by měl zhruba dvěma tisícům studentů a soustředilo by se do něj více typů škol, od technických až po gymnázia. To je pro vás k jednání?

Toto už navrhl Středočeský kraj, hejtmanka Pecková a radní Vácha to říkali už před třemi, čtyřmi lety. Koukali jsme na pozemky, které v Praze máme, a žádným pro to nedisponujeme.

V Praze není takto velký pozemek, proto jsme začali stavět více menších gymnázií, řádově pro 500 dětí, kterých máme vyprojektováno poměrně hodně, stejně tak dalších obchodních akademií apod. Proto jsme také v Braníku koupili budovy od Soukupa, kde mohou vzniknout další stovky míst a může to být obdobné tomuto kampusu.

Čtěte také

Zkoušky na střední školy jsou nastaveny pro děti, které se narodily do dobré rodiny, vadí ekonomovi

Všichni říkají, že situaci zachrání jeden kampus, ale nezachrání. Na vyprojektovaných školách máme o hodně víc míst, než jsou zmiňované dva tisíce. A když někdo říká, že to dá do Letňan, tak tam se zase plánuje velká nemocnice místo Bulovky a dalších, a nedovedu si představit, že neuděláme nemocnici, ale obří kampus.

Nemocnice v Letňanech je běh na dlouhou trať, ale předpokládám, že školy bude potřeba řešit v kratším měřítku. Ministerstvo taky mluví třeba o Zličínu. Tyto pozemky pro vás nejsou reálné?

Jestli tam ministerstvo má pozemky a chce to tam vybudovat, tak budu rád. My jsme udělali analýzu pozemků, které vlastní Praha, a zjistili jsme, že žádný takto velký pozemek nemáme. Vlastníme pozemky, které jsou maximálně do osmi tisíc metrů čtverečních, a to je dostačující na běžnou školu, která má kapacitu řádově 500 žáků. V případě velkého kampusu se bavíme o pozemku, který má kolem 45 tisíc metrů čtverečních a takový pozemek Praha nevlastní.

Zátěž kvůli dojíždění

Často opakujete, že by situaci s nedostatkem míst na školách vyřešila spádovost. Nebojíte se, že by se opakovala spádová turistika, kterou zažíváme u prestižních základních škol a kvůli které ten princip některé základní školy v Praze opustily?

Neopustil ji nikdo, spádovost u základních škol existuje a je to jistota dítěte, že se někam dostane. Stejně tak, když schvalujeme vyhlášku o spádovosti, to neznamená, že děti, které tam patří, se nemohou hlásit na jinou školu. Přednost ale mají z daného obvodu.

Čtěte také

Víceletá gymnázia neplní svou funkci, nejlepší škola má být ta nejbližší, zdůrazňuje Habart

Ano, a proto přehlašují někteří rodiče svoje děti na fiktivní adresy svých známých ve spádové oblasti. Proto se ptám, jestli bychom opět přispěli ke spádové turistice?

Určitě bychom přispěli i ke spádové turistice. Na druhou stranu by se nestávalo, že dítě z Prahy jede na gymnáziu do Benešova a dítě z Benešova jede na gymnázium do Prahy. A obě dvě se shodnou, že kdyby se dostaly v místě svého bydliště, tak by to pro ně bylo lepší.

Když se hlásí dítě z Benešova do Prahy a naopak, tak proto asi má důvod. Jaký?

Důvodem například bývá, že si neuvědomí každodenní cestování z Benešova a dá si pražskou školu na první místo, protože je prestižní. A po půl roce zjistí, že vstávat každý den velmi brzo ráno je pro něj zátěžové. V případě dítěte z Prahy je to mnohdy, protože si méně věří. Letos je na pražské školy potřeba o hodně více bodů než na školy v ostatních krajích, tak si dá přihlášku do školy mimo svůj kraj a opět zjistí, že cestování je velmi zátěžové.

To jsou informace, které mám od školních parlamentů, se kterými se setkávám jednou měsíčně a pravidelně tam zaznívá, že by děti byly rády, aby se například posunulo vyučování na devátou hodinu, jelikož často jezdí z malých obcí ve středních Čechách a musí stávat i před pátou hodinou.