Radko Kubičko: Politická scéna by zasloužila zpřehlednění

4. prosinec 2022

Aktuální vláda, složená z pěti politických stran, se hlásí k západnímu modelu demokracie. A prochází přitom křtem ohněm, či rovnou válkou, Evropa a celý Západ čelí ruskému násilnému vývozu svého způsobu uspořádání věcí, tváří v tvář geopolitickému střetu není na některé detaily čas. Proto také na politické scéně převládla jednota, kterou trhají jen radikální a mimoparlamentní síly.

Hlavní, systémové strany se v zásadních věcech shodují – to zajisté nemusí trvat donekonečna a prezidentská kampaň už tvrdí muziku. Vládní koalice nicméně disponuje shodou mimořádnou, také opoziční kritika se snaží být ještě stále spíše konstruktivní. Přitom se všeobecně očekávalo, že hlavně vládní stranicky nesourodé seskupení bude mít velmi brzy problémy.

Čtěte také

Je to kontrast i ve srovnání s vládní koalicí minulou, hnutí ANO v ní bylo celistvé hlavně díky hřmotnému politickému stylu svého předsedy, ale menší vládní strany, ČSSD a tichá KSČM, se vymezovaly často, aby o sobě vůbec něco daly vědět. A jejich vláda čelila také bezprecedentní pandemické krizi.

Totéž by se dalo očekávat i u stávající vládní koalice, ale stranické identity jsou zatím tlumeny, možná především velmi konsensuálním, klidným a věcným způsobem premiéra a předsedy ODS Petra Fialy. Přesto se zdá někdy až neuvěřitelné, jak vstřícní jsou k sobě dřívější straničtí rivalové, tu asi sehrává roli, že aktéři starých sporů jsou už nahrazeni čerstvějšími, nezatíženými silami, které si váží návratu moci a porážky dřívějšího hegemona.

Čtěte také

Skoro by se řeklo, že nastal čas na otázku, jestli by nebylo možné přeskupit a zjednodušit českou politickou scénu, také po vyspělém západním demokratickém stylu. Proč vlastně vedle sebe působí politické strany s podobným programem, kromě nutnosti obsazení více funkcí více osobami. Není čas na znovusjednocení pravice, levice i středu, jak tomu bývá ve vyzrálých politických systémech?

Proběhly komunální, senátní a blíží se prezidentské volby, a přestože strany měly a mají málo prostoru na přípravu, součástky vlády šly do nich a pak i do povolebních vyjednávání v podobných formátech, jako byly poslední volební koalice.

Přehlednost by neuškodila

Začněme, možná trochu nespravedlivě, vládní TOP 09, která stranicky téměř nežije a členství v koalici SPOLU ji zachránilo. Není na čase uvažovat o znovusloučení s mateřskou KDU-ČSL, když dřívější sváry jsou už zažehnány?

Čtěte také

Hnutí STAN už jednou k úzké spolupráci s KDU-ČSL směřovalo, ta se rozpadla jen kvůli strachu z volební klauzule, která je nyní nižší. A skandály tohoto hnutí svědčily o tom, že je to strana stále nehotová, vznikla zdola a vyšší struktury jí dělají potíž. Taktický majstrštyk s Piráty už stejně nezopakuje a vplout do historicky silné stranické struktury by jí jen prospělo.

To vše by mohla zaštítit nejsilnější ODS, která je ale možná více ekonomicky liberální, euroskeptická a natolik zavedená, že úplné sloučení by asi odmítla, ale volnější koalice SPOLU jí také přinesla zisk. Tolik z pravicové části spektra.  

Čtěte také

Ale i levicovému by zpřehlednění prospělo. Roli ČSSD převzalo hnutí ANO, ale jde mu to ztuha, moc se na to nehodí. ČSSD nebo jiná sociálně demokratická síla by byla znovu potřeba a skuteční levicoví politikové, i z ANO, možná po odchodu jeho zakladatele, by do ní mohli přejít. Z ANO by se pak mohla stát strana liberální, středová, což by jí možná fungovalo mnohem lépe.

Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu Plus

Piráti suplují na české politické scéně, co jinde Zelení, tedy stranu více pro mladé, lehce rebelskou, mírně nesystémovou, i když nyní vládně trochu obroušenou. I jim by nicméně slušelo sloučení.

Jak se situace bude vyvíjet, určitě ukážou nějaké další volby. Přehlednost politického spektra by ale jak voličům, tak demokracii jistě neuškodila.

Autor je komentátor Českého rozhlasu 

Spustit audio