Radko Kubičko: Česká republika byla právním státem i v roce 2022
I právě končící rok 2022 provázely občasné stesky, že v České republice nefunguje zdaleka dokonale právní řád. Zpravidla se tak ale hovořilo v případech, kdy jde spíše o diskusi, jakým směrem se má pohnout nějaká reforma institucí. Nade vší pochybnost ale je, že systém sám funguje a případná pochybení padají spíše na lidská selhání nebo nedostatečné prostředky.
Typickým příkladem budiž rozporuplná kauza možného prezidentského jmenování předsedy Ústavního soudu ještě současným prezidentem Milošem Zemanem, který to několikrát zmínil.
Čtěte také
Kdyby to ale opravdu učinil, mohlo by to způsobit destabilizaci, protože tomu současnému, Pavlu Rychetskému, končí mandát až v srpnu. Normálnímu průběhu nebrání žádný špatně napsaný zákon nebo nedokonalost prostředí, ale jen případný prezidentův sporný krok.
Ten Ústavní soud kritizuje dlouhodobě. I jeho předsedu, který původně patřil k jeho oblíbencům, když byl ještě v politice. Rychetského intenzivní vyjadřování se k aktuální politické situaci může být sice diskutabilní, ale nebrání mu v tom žádný předpis a nebylo by ani správné, kdyby tomu tak bylo.
Novela zákona o státním zastupitelství
Neustálé spory prezidenta se Senátem o jmenování ústavních soudců jsou také spíše záležitostí vyjednávací kultury. Ústavní soud je nicméně přece jen právní institucí, která má k politice velmi blízko a bylo by s podivem, kdyby ji nějak neovlivňoval. Proto se občas stává terčem kritiky politiků, soudy na jedné straně nejsou nekritizovatelné, ale mělo by se tak dít spíše věcně a střídmě.
Čtěte také
Obecné soudy jsou bezesporu nezávislé a fungují dobře. Za léta se podařilo vyřešit jejich zajištění jak finanční, tak personální. Přesto ve specifických politických kauzách selhávají. Ač normálně už rozhodují v odpovídajících lhůtách, některá projednávání se táhnou léta, až se třeba změní personální obsazení soudu a začíná se skoro od znovu, jak je to například ve slavné kauze kolem bývalého premiéra Petra Nečase. Ta měla být dávno uzavřena.
Odvolací soudy často takové případy vracejí, jak je to i zde, místo toho, aby samy ve věci rozhodly, pokud mají jiný právní názor. Měly by mít hlavně na paměti, že rozhodnutí musí přijít v odpovídajícím čase, jinak už nemá smysl. Už to nedělá takový problém jako v minulosti, jen u citlivých politických kauz jako by se čas nadále zastavoval.
Jiná táhnoucí se věc, která značně ovlivňuje i probíhající prezidentské volby, je ta slavná kolem Čapího hnízda, tam ale její dlouhé trvání zapříčinilo spíše státní zastupitelství. Do jaké míry tam byly nějaké politické tlaky, tam či onam, to se teprve asi ukáže. V každém případě délka projednávání vzbuzuje pochybnosti.
Čtěte také
A tím jsme u moci výkonné, nejviditelnějším představitelem české spravedlnosti je přece jen nadále příslušný ministr, který má jisté pravomoci směrem k justici a může ji ovlivňovat návrhy zákonů. Toho současného, Pavla Blažka z ODS, provázely při jmenování pochybnosti ne ani tak o jeho odborné, ale spíše politické kompetentnosti.
Na jeho místo si také pomýšleli Piráti a jejich hlavní právní expert Jakub Michálek, který si vydobyl prestiž svými protikorupčními návrhy a o kterém se říkalo, že si už obhlíží své budoucí křeslo, na němž ještě dlela Marie Benešová. Ta paradoxně do něj usedla už jednou, právě po Pavlu Blažkovi v jeho prvním ministerském mandátu.
Ve své druhé vládě čelila kritice a mnoha protestům kvůli podezření, že chce odvolat nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který nakonec opravdu odešel. Vypadalo to, že i Blažek může mít podobné problémy, nejen proto, že byl velmi úzce propojen s brněnskou politikou, kde čelil různým podezřením, z nichž se ale žádné nepotvrdilo, přesto si vysloužil známou nelichotivou přezdívku, ke které se sám přihlašuje. Nakonec všechno politicky ustál, i to, že musel odejít s Nečasovou vládou, která zcela obměnila garnituru ODS.
Čtěte také
Jako její tehdejší místopředseda kritizoval ostře státní zástupce, kteří provedli zásah na úřadu vlády, po němž vláda padla. Zejména měl spadeno na vrchního státního zástupce Iva Ištvana, kterého nakonec nechal vyměnit, ale důvodem měla být údajně špatná práce olomouckého zastupitelství, zejména vysoká odškodnění a příplatky za vedoucí funkce. Kupodivu se to tentokrát obešlo jen s malou pozorností.
A na stole je tu připravovaná reforma, v rámci které sice bude obtížnější odvolat funkcionáře státního zastupitelství, ale měli by mít vymezené funkční období. Ištvan ve své funkci s přestávkou setrval dvacet let.
Velká diskuse se kdysi právě vedla o jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce, kterého může nyní kdykoliv vyměnit bez sdělení důvodu aktuální vláda. Toto její právo novelou s největší pravděpodobností zůstane zachováno, ač v minulém volebním období padlo mnoho slov, že by tomu tak nemělo být.
K tomu možná bude mít i nejvyšší státní zástupce funkční období, takže je možné říci, že se situace nijak moc nevylepší. Nadto někteří politikové se také zmiňovali o odvolání i současného šéfa žalobců, ale zatím v tomto směru nebyl učiněn žádný krok.
V zásadě je nicméně možné říci, že Pavel Blažek ve svém druhém ministerském angažmá zatím uspívá, politická minulost ho nedohnala a v odborných právních kruzích i obecně v justici má dobrou pověst. Rozhodně ho nepotkal žádný mediální skandál, jak se původně všeobecně očekávalo. To ale neznamená, že se nemůže lehce opět stát slabým článkem tentokrát vlády Petra Fialy, třeba právě při projednávání novely zákona o státním zastupitelství.
A tak i přes různé přetrvávající problémy je možné přesto dále směle tvrdit, že Česká republika jako právní stát funguje v zásadě dobře a možnost domoci se spravedlnosti, až na drobná zaváhání, je tu značná.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
