Radiofórum - zprávy 25. září 2007

Ministryně školství Kuchtová podá demisi

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka:
Ze všeho nejdřív nás ale čekají podrobné zprávy. Ve studiu je s nimi Eva Ziliziová.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Dobrý podvečer. Ministerstvo školství bude mít nového šéfa. Kvůli vypjaté situaci kolem přípravy programu na čerpání evropských peněz se Dana Kuchtová rozhodla rezignovat. Její domovská strana, zelení, tento krok akceptuje. Zároveň jí ale vyslovila podporu. Náhradu chtějí zelení najít do týdne. Právě za týden Kuchtová demisi podá. Jak dodává reportérka Václava Vařeková, konkrétní jména zelení zatím zveřejnit nechtějí.

Gabriela GRMOLCOVÁ, redaktorka:
Na ruiny vyhořelé budovy se přes den chodili dívat lidé z Mikulčic, které v noci probudila hasičská auta.

osoba:
Celá ta budova je shořená. Je to neštěstí a jeden ...

Dana KUCHTOVÁ, ministryně školství /SZ/:
Cítím, že to politické napětí a i jiné napětí v kruzích třeba akademických vzrůstá, a že to velmi intenzivně padá na mou hlavu.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Strana zelených se za svou ministryni postavila. Její lídr Martin Bursík odmítl, že by tomu v uplynulých dnech bylo jinak.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených:
Musím podtrhnout, že jsme s respektem toto řešení a návrh na rezignaci přijali, vyslovili jsme Daně své uznání.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Kuchtová se pod palbu kritiky dostala poté, co vyšly najevo problémy ministerstva školství s dodržením termínu na dopracování návrhu programu na čerpání unijních peněz pro výzkum a vývoj. Česko může získat až šedesát osm miliard korun. Mezi největší kritiky Kuchtové patřila šéfka lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová.

Michaela ŠOJDROVÁ, šéfka lidoveckých poslanců:
Já si jen vážím toho, že dá prostor nové šanci a, doufám, kompetentnímu člověku.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek odstoupení Kuchtové hned využil ke srovnání s kauzou Čunek.

Michal HAŠEK, šéf poslanců ČSSD:
Kdyby zelení byli kategoričtí, tak zřejmě dneska pan Čunek už nebyl vicepremiérem a je velkou otázkou, zda by existovala tato koalice. To, jak se chovají zelení k vlastní první místopředsedkyni, je velký, velký otazník.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Dana Kuchtová zatím nezveřejnila, jestli spolu s ní ministerstvo opustí i další lidé.

ČSSD nabízí smířlivější postoj k vládě

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Sociální demokracie nabízí vládě Mirka Topolánka toleranci při přípravách a během českého předsednictví Evropské unii v roce 2009. Výměnou by ale chtěla prosadit do čela Poslanecké sněmovny svého šéfa Jiřího Paroubka. Podrobně se o věci bude ještě jednat. Pro kabinet by to mohlo znamenat, že ČSSD například v době předsednictví nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Pokračuje redaktorka Veronika Malá.

Veronika MALÁ, redaktorka:
"Sociální demokracie chce docílit toho, aby vláda s opozicí jednala o prioritách našeho předsednictví. Nejdřív by proto měla vzniknout dohoda s těmi nejdůležitějšími body. Potom by se teprve řešily personální otázky," řekl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/:
Sociální demokracie dlouhodobě zastává názor, že by předseda nejsilnější opoziční strany měl být také předsedou Poslanecké sněmovny.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Premiér Mirek Topolánek zatím s nikým z ČSSD nejednal. Někteří zástupci koalice ale možnost podobné dohody ostře odmítají.

Kateřina JACQUES, šéfka klubu zelených:
Já doufám, že se Jiří Paroubek velice rychle od takovéhle špinavé dohody distancuje a věřím, že tak učiní i ODS.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Řekla šéfka klubu zelených Kateřina Jacques. V čele dolní komory parlamentu v současnosti ale sedí jiný sociální demokrat, Miloslav Vlček. Loni v srpnu byl zvolen jako dočasný šéf. Podle svých slov prý na funkci nelpí. Více už ale nechtěl věc komentovat.

Miloslav VLČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Protože jsem se k čemusi kdysi vyjádřil minulý týden, takže bez komentáře.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Pro změnu v čele sněmovny sociální demokracie potřebuje i hlasy koaličních poslanců. Sama totiž nemá pro převolbu dostatečnou sílu.

Při požáru v areálu památníku v Mikulčicích zahynul strážný

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Padesátiletou práci archeologů v Mikulčicích na Hodonínsku zničil v noci na dnešek požár. Popelem lehla jedna z provozních budov Archeologického ústavu Akademie věd v blízkosti Národního památníku v Mikulčicích, který je největším slovanským nalezištěm v zemi. V plamenech zahynul šestašedesátiletý muž, který objekt hlídal. Na místě byla i redaktorka Gabriela Grmolcová.

Gabriela GRMOLCOVÁ, redaktorka:
Na ruiny vyhořelé budovy se přes den chodili dívat lidé z Mikulčic, které v noci probudila hasičská auta.

osoba:
Celá ta budova je shořená. Je to neštěstí a jeden mrtvý je tam.

Gabriela GRMOLCOVÁ, redaktorka:
Ještě teď hlídají doutnající zbytky budovy dobrovolní hasiči. Doplňuje mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Jaroslav HAID, mluvčí jihomoravských hasičů:
Požár zachvátil dřevěný objekt o ploše zhruba desetkrát čtyřicet metrů. Odhad škody zatím neznáme a zřejmě bude vysoký.

Gabriela GRMOLCOVÁ, redaktorka:
Oheň si vzal kromě lidského života také výsledky lidské práce. Uvádí ředitel Archeologického ústavu Akademie Věd v Brně Pavel Kouřil.

Pavel KOUŘIL, ředitel Archeologického ústavu Akademie Věd v Brně:
Tam shořela spousta tedy nálezů a hlavně dokumentace k těm situacím, které tam byly zkoumány v podstatě padesát let. Naštěstí takové ty luxusní věci, to znamená zlaté, stříbrné šperky, ty spočívají v bance v trezoru, takže ty byly uchráněny.

Gabriela GRMOLCOVÁ, redaktorka:
Pravděpodobné příčiny požáru zatím vyšetřovatelé odmítají zveřejnit.

Česko vydalo do USA Oussama Kassira

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Česko vydalo Spojeným státům Švéda libanonského původu podezřelého z terorismu. O vydání Oussama Kassira rozhodl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a muž dnes ráno opustil republiku. Vydání Kassira schválil už v dubnu pražský městský soud. Švéd se proti verdiktu odvolal. Neuspěl, protože i vrchní soud konstatoval, že vydání je přípustné. Konečné slovo ale měl český ministr spravedlnosti. Americká strana se přitom zavázala, že Kassir nebude zadržován či vězněn v jiné než civilním zařízení. To znamená, že neskončí na základně Guantánamo. Jeho obhájce ale na rozhodnutí českých úřadů podal ústavní stížnost.

USA změnily postoj k Organizaci spojených národů

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Spojené státy změnily postoj k Organizaci spojených národů. Vkládají do ní větší naděje. Ještě před válkou v Iráku přitom Washington považoval OSN za nepodstatnou. Americký prezident George Bush byl dnes jedním z prvních řečníků ve všeobecné rozpravě valného shromáždění. Mimo jiné potvrdil, že organizace může výrazně pomoci v boji proti represivním režimům. Zmínil se například o situaci v Iráku, Afghánistánu, ale také v Súdánu.

George BUSH, prezident USA:
Těším se na to, že se zúčastním zasedání Rady bezpečnosti, které se bude soustředit na události v súdánském regionu Dárfúr, kterému bude předsedat francouzský prezident. Oceňuji také to, že Paříž vzala do svých rukou snahu o stabilizaci okolních států. A OSN by měla na tyto události reagovat tím, že rozmístí mírové síly v Dárfúru.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Rozpravu politiků na půdě OSN sleduje na místě zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Miroslav Konvalina. Dobrý den do Washingtonu, Mirku.

Miroslav KONVALINA, redaktor:
Dobrý podvečer. Prezident Bush apeloval na OSN, aby hrála větší roli v boji s tyranií, útlakem, extremisty, hladem ve světě, genocidou v Dárfúru. Spojené státy usilují o další rezoluci OSN proti Íránu, ale snaží se, aby se pozornost příliš neupínala na íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který se stává mluvčím kritiků západního způsobu života. George Bush vyzval civilizované země, aby se ozývaly proti diktátorům v zemích, jakými jsou Bělorusko nebo Írán. Spojeným státům vadí, že se například ve Výboru pro lidská práva překrucují fakta a urážejí demokratické země jako Izrael představiteli nedemokratických režimů. Usiluje o reformu OSN a její Rady bezpečnosti a vyslovil se pro dokončení dalšího kola jednání o liberalizaci zahraničního obchodu.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Mirku, co bude následovat po včerejším summitu OSN o změnách klimatu? Na něm mnohokrát zaznělo, že by státy měly společně hledat příčiny a řešit následky tohoto problému.

Miroslav KONVALINA, redaktor:
Prezident Bush dal najevo, že některé věci se v OSN nevyřeší, a tak klíčové industriální země a největší světoví znečišťovatelé ovzduší nejen Evropany a Japonce, ale také Číňani a Indy pozval do Washingtonu. Chce je tam přemluvit, aby si země mohly zvolit dobrovolné limity znečišťování, zatímco Evropa, Japonsko a další země chtějí v prosinci na Bali vytvořit dohodu, která by vedla k závaznému plánu snižování emisí a ochranu lidstva před zvyšováním průměrné teploty a hladiny moří.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Zvláštní zpravodaj Miroslav Konvalina. Díky, na slyšenou.

Miroslav KONVALINA, redaktor:
Na slyšenou.

Demonstrace proti barmské vojenské vládě

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
V ulicích města Rangún v Myanmaru, tedy bývalé Barmě dál protestují desítky tisíc lidí proti vojenské vládě. Ta už pohrozila, že proti demonstrantům zasáhne. Generální tajemník OSN Pan Kimoon dnes proto vyzval barmskou vládu k jednání se zástupci protestujících. Současně také oznámil, že organizace vyšle do země svého zástupce, aby tamní politickou situaci posoudil. Vláda ale podle posledních zpráv posiluje počty vojáků v ulicích Rangúnu. Potvrzuje to i Markéta Peřinová, která v organizaci Člověk v tísni vede projekty na podporu demokratické opozice v Barmě.

Markéta PEŘINOVÁ, v organizaci Člověk v tísni vede projekty na podporu demokratické opozice v Barmě:
Podle nejnovějších zpráv vláda vlastně nainstruovala několik nemocnic v Rangúnu, aby se připravily na případnou krizovou situaci. A také se postupně přesunují jednotky z Kerenského státu, což je v zásadě na jihovýchodě Barmy blíže k Rangúnu.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Americký prezident George Bush dnes OSN řekl, že Spojené státy uvalí proti Barmě nové ekonomické sankce. Rozšíří také zákaz udělování víz pro představitele tamního vojenského režimu i pro jejich příbuzné.

Veřejnost se dnes rozloučila s hercem Josefem Vinklářem

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Veřejnost se dnes rozloučila s oblíbeným hercem Josefem Vinklářem. Stovky vděčných diváků i představitelů naší kultury se přišly naposledy poklonit jeho umu do smutečně vyzdobené historické budovy Národního divadla v Praze, kde od roku 1983 vytvořil desítky rolí, a právem, publikem bylo pro něj vždy modlou nejpřednější. Vzpomínala na dlouholetého kolegu herečka Iva Janžurová. Jeho kamarád, spisovatel a publicista Arnošt Lustig pak připomněl Vinkláře coby typického českého furianta. Nedělal, co mu radili lékaři, ale to, co mu velelo srdce. Zemřel 18. září po těžké nemoci ve věku sedmdesáti šesti let.