Raději bych si koupil teploměr než nový turecký test z moči na covid-19, je spolehlivější, doporučuje vědec
Na českém trhu se objevily nové testy na koronavirus. K detekci stavu pacienta využívají jeho moč. Podle dovozce mají mít tyto turecké testy řadu výhod: jsou bezbolestné a velmi rychlé. Odběrové sady navíc není třeba posílat na vyhodnocení do laboratoře. Dokonce ani k samotnému odběru není třeba nikam jezdit – test si může každý udělat sám a výsledky má k dispozici do 15 vteřin. Má to jediný háček, zato pořádný: spolehlivost.
„Součástí balení je nádoba na moč a pak zkumavka se stupnicí. S močí je třeba 15 vteřin třepat, pak se pěna ustálí a podle její výšky se pacient dozví výsledky,“ ukazuje reportérům turecké televize ATV vynálezce a výrobce testu Mehmet Serhan Kurtulmuş, jak jeho výrobek funguje.
Čtěte také
Zelená barva má ukázat, že je pacient v pořádku. Kdyby náhodou měl zelenou i ten, kdo má pozitivní PCR test, jak se píše v českém manuálu, jde nejspíš o kontaminaci nebo zkříženou reakci. Každý další stupeň – po zelené následují žlutá, oranžová a pak červená - znamená, že v těle pacienta je koronavirus. Kdo je identifikován červenou, má jít podle manuálu okamžitě do karantény.
„Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych doporučil, aby si tento testovací kit pořídil, řekl bych mu, že vím o něčem spolehlivějším: koupit si teploměr,“ říká Marek Minárik, vědec a ředitel laboratoře Elphogene.
Třeba je možné, že se ukáže nějaký potenciál testů z moči, ale musí to být prokázáno na velmi dobře vybraných skupinách pacientů.
Marek Minárik
Výsledky klinické studie, o kterou se test na koronavirus z moči opírá, jsou podle docenta Minárika slabé. „Poté, co turečtí odborníci zjistili, že u některých pacientů s covidem pění moč více než u lidí, kteří nemají covid, tak s tím hned šli do výroby,“ diví se Minárik. „Třeba je možné, že se do budoucna ukáže nějaký potenciál, ale musí to být prokázáno na velmi dobře vybraných skupinách pacientů.“
Samotný nápad – tedy identifikovat covid rychlým testem z moči – by podle Minárika mohl dávat smysl, kdyby tyto testy byly k dispozici třeba před rokem a navíc stály řádově setinu současné ceny. Použití by našly třeba v méně rozvinutých oblastech, kde je jednak nižší kupní síla, ale hlavně problém jak s odběrovými místy, tak laboratorními vyhodnoceními.
Poslechněte si celou reportáž Petra Kološe.
Související
-
Otázky a odpovědi: Kam míří ruské, čínské, indické vakcíny? Jak funguje vakcínová diplomacie?
Kolik očkovacích látek proti covidu-19 už vědci vyvinuli? Kdy a čím se budou očkovat státy globálního jihu? A jakou roli v tom všem hraje geopolitika?
-
Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku
Švýcarští věci jako první na světě účinně spojili dva typy protilátek proti covidu-19 do jedné molekuly. To má chránit před nákazou i nemocí. Výsledek se testoval v Česku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.