Raději běžte ven. Je to lepší než luštit křížovku, chválí pohyb v prevenci Alzheimerovy nemoci lékař

21. květen 2022

Vědci, kteří zkoumají Alzheimerovu chorobu po dekádách neúspěšného hledání léku na toto neurodegenerativní onemocnění, obrací svou pozornost na prevenci vzniku choroby. Co zatím zjistili, vysvětluje ve Studiu Leonardo neurolog Martin Vyhnálek z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Praze-Motole.

„První věc, která nás může chránit před Alzheimerovou nemocí v mládí je vysoké vzdělání,“ uvádí lékař.

Čtěte také

V důsledku vysokoškolského studia se neurony v mozku lépe zasíťují a vytvoří se daleko víc funkčních synapsí. „A jestliže pak o 50 let později o část neuronů v důsledku Alzheimerovy choroby přijdeme, tak je mozek schopen se s tím daleko lépe vyrovnat.“ 

Proto pacienti s vysokoškolským vzděláním v průměru onemocní Alzheimerovou chorobou v pozdějším věku. „Ale nevýhoda je, že když už onemocní, tak jejich vysoká kognitivní rezerva je už vyčerpána a jejich stav se zhoršuje daleko rychleji než u někoho se základním vzděláním.“

V středním věku hrají pro vznik choroby velkou roli tzv. cévní rizikové faktory. „Takže by se lidé měli starat o svůj tlak, cholesterol, neměli by kouřit a mají-li cukrovku, měla by být co nejlépe zaléčena.“

Pravidelná aktivita

Zásadní vliv na vznik Alzheimerovy nemoci má fyzická aktivita. „Doporučuje je proto pravidelná a středně intenzivní fyzická aktivita. Ukazuje se, že ti, kteří v práci nejezdí výtahem, ale chodí několik pater pešky, jezdí do práce tramvají a pak každý den chodí dva nebo tři kilometry rychlou chůzí, tak jsou na tom výrazně lépe než ti, kteří žádnou fyzickou aktivitu nemají.“

Čtěte také

Překvapivé je také zjištění, že naopak ti, kteří běhají maratony a jezdí stovky kilometrů na kole, už na tom tak dobře nejsou. „Takže vše je potřeba dělat s mírou,“ připomíná lékař. 

Fyzická aktivita není důležitá jen ve středním věku, ale i u pacientů, kteří už začínají zapomínat.  „Většina těch, kteří zapomínají a přicházejí za námi, si už často sami naordinovali terapii, například luští sudoku, křížovky, čtou a hlásí se do univerzit 3. věku.“ 

Tyto činnosti jsou jednoznačně prospěšné, uznává lékař. „Ale zdá se, že efekt těchto aktivit je daleko menší, než má aktivita fyzická. Takže když se mě pacienti ptají, co mají dělat, aby se jim paměť dál nezhoršila, tak jim radím, aby pokračovali nejen ve psychické, ale i ve fyzické aktivitě.“ 

„Jestli tedy máte hodinu volného času, tak radši než luštit křížovku, běžte se raději projít  někde ven,“ uzavírá neurolog Martin Vyhnálek. 

Jaké jsou nové možnosti diagnostiky a léčby Alzheimerovy choroby? Poslechněte si celé Studio Leonardo.

Spustit audio

Související