Mnoha americkým spojencům dělá v posledních měsících starosti, co prezident Donald Trump myslí tím, když říká, že v otázce Venezuely jsou „na stole všechny možnosti“. Ukazuje se však, že by měli věnovat víc pozornosti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Píše to sloupkař agentury Bloomberg Eli Lake.
Minulou sobotu přistála v Caracasu dvě ruská nákladní letadla s posádkou a vybavením, což vyvolalo slovní přestřelku mezi Moskvou a Washingtonem.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo varoval, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet, jak Rusko vyzbrojuje režim Nicoláse Madura. Jeho ruský protějšek Sergej Lavrov zase odpověděl, že jeho vláda nesouhlasí s pučem ve Venezuele, který tam podle něj organizují Američané.
Ruskem nedávno putoval vlak vystavující válečnou kořist ze syrského bojiště. Kromě trofejí byl vrchovatě naložený patriotismem a konspiračními teoriemi, podotýká článek týdeníku Economist, který se věnuje tomu, co Kreml ze svého blízkovýchodního válečného dobrodružství dosud vytěžil.
Celá situace trochu připomíná Sýrii. V létě 2015 se Rusko dohodlo s Damaškem na vybudování základen v zemi a na spolupráci s íránskými jednotkami a milicemi při dobývání území obsazených protivládními povstalci. Amerika si tehdy stěžovala, ale nepodnikla nic, aby Putinovi zabránila v ovládnutí syrského vzdušného prostoru. Moskva je tak v Sýrii dodnes vlivným mocenským hráčem a jeho spojenec prezident Bašár Asad je stále u moci.
Tady však analogie se Sýrií končí, upozorňuje sloupek Bloombergu. Ruské lety do Caracasu jsou méně významné, než vypadají, tvrdí jeden nejmenovaný americký činitel, který se situací ve Venezuele zabývá.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro čelí stále většímu tlaku. Hospodářská situace v jihoamerické zemi se nezlepšuje, stále více chybí i devizové příjmy. Hlava státu proto plundruje nerostné bohatství a v ohrožení jsou také zlaté rezervy centrální banky.
Podle amerických odhadů počet Rusů v této zemi od vypuknutí krize letos v lednu neroste. Citovaný zdroj soudí, že ruské jednotky byly do země vyslány proto, aby chránily ruský nevojenský personál a udržely v chodu ruský systém protiletecké obrany, který byl poškozen při nedávných výpadcích elektřiny.
Hlavní hodnota tohoto ruského kroku je symbolická, soudí Eli Lake. Vojáci přiletěli ve chvíli, kdy roste tlak na venezuelské vojenské vůdce, aby se dohodli s opozicí na Madurově sesazení a uspořádali prozatímní volby. Ruská vojenská pomoc má v této chvíli jen signalizovat, že Moskva nenechá svého spojence padnout.
Tento postoj však podle komentáře není dlouhodobě udržitelný ani pro Rusko, ani pro Čínu. Venezuela dluží Moskvě i Pekingu miliardy dolarů, a dokud budou v platnosti sankce proti venezuelské státní ropné společnosti, není naděje, že by obě země své dluhy získaly. Rusko, Čína i řada dalších Madurových spojenců zjistí, že udržovat tohoto autokrata u moci je stojí stále víc peněz.
Zdá se, že Donald Trump odpoví na nejnovější ruskou pomoc Venezuele hospodářsky – americká vláda zvažuje další sankce. Podpora pro ně sílí i v Kongresu.
Minulý týden napsal senátor Robert Menendez dopis šéfovi diplomacie Pompeovi. Zajímalo ho, jestli by ruské vojenské transakce s Kubou, Nikaraguou a Venezuelou nemohly být potrestány v rámci protiruských sankcí schválených v roce 2017.
Člen senátního zahraničního výboru Menendez vycházel z loňské zprávy zpravodajských služeb, podle níž Rusko před dvěma lety prodalo Venezuele deset zrenovovaných útočných vrtulníků. Podle Menendeze Moskva od té doby prodala Caracasu i další zbraně.
Zatím však Kreml neposlal Venezuele dost zbraní a vojáků na to, aby to Madura zachránilo. Další sankce by od toho Rusko navíc mohly odradit. To by pak Trumpově vládě umožnilo pokračovat v politice, která má ve Spojených státech nadstranickou podporu – vybízet k nenásilnému a demokratickému předání moci ve Venezuele, uzavírá Eli Lake v komentáři pro agenturu Bloomberg.
Tento týden se v Oslu konala jednání zástupců venezuelské vlády a opozice o poklidném ukončení krize ve Venezuele. Potvrdilo to v pátek norské ministerstvo zahraničí.
„Je to opravdu tragédie, z Venezuely už utekly tři miliony lidí a brzy to bude další milion,“ řekl Mario Vargas Llosa, který získal Nobelovou cenou za literauru a je hostem na festivalu Svět knihy.
„Tohle celé je součást snahy zabránit Národnímu shromáždění v práci,“ řekl agentuře Reuters poslanec Juan Pablo Guanipa.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
