Putinovi chybí na jeho kosmické sny 92 miliard rublů

29. květen 2015

„Snění ruského prezidenta Vladimira Putina o obnově zašlé slávy kosmického programu a jeho návratu na úroveň ze sovětských časů utrpělo zdrcující ránu,“ píše moskevský zpravodaj londýnských Timesů Ben Hoyle.

Loňský finanční audit ukázal, že státní agentura Roskosmos má účetnictví v katastrofálním stavu – konkrétně v ní chybí 92 miliard rublů, což je přes 43 miliard korun. Znepokojující odhalení navíc přišlo nedlouho po několikerém fatálním selhání ruských raket.

Pád dvou Sojuzů v krátkém čase po sobě otřásl důvěrou mezinárodního společenství, ale především ohrozil zahraniční komerční objednávky za miliardy dolarů, podotýká moskevský zpravodaj londýnských Timesů.

Šéfka ruské státní auditorské komory Taťána Golikovová byla výsledkem hloubkové kontroly šokována. „V první chvíli jsem odmítala věřit našim inspektorům, protože mi nosili na stůl důkazy o ztrátách ve výši mnoha desítek miliard rublů,“ říká.

„Bylo to neuvěřitelné.“ Jenomže když porovnala výdaje z roku 2013 a 2014, růst nákladů byl neoddiskutovatelný. Audit odhalil neefektivní využívání fondů a přesunování financí z jednotlivých rozpočtových kapitol tam, kam nepatřily.

Čtěte také

Korunu všemu nasadily zjevné pokusy zamaskovat v závěrečných výkazech finanční skandály. Státní auditoři zatím nezveřejnili podrobnosti, ale z dostupných zdrojů je zřejmé, že na vině je především sporná výstavba moderního kosmického střediska na Dálném východě.

Kosmodrom Vostočnyj na dalekém Amuru měl podle plánů postupně nahradit kosmické středisko Bajkonur ze sovětských časů, které naneštěstí pro Moskvu leží na území Kazachstánu. Rusko si musí tamní areál pronajímat.

Ruská kosmonautika je z velké části konzervativní a používá spíše osvědčené, postupně upravované a často několik desítek let staré systémy

Vostočnyj sice bude menší, ale i tak se má stát domovem pro 30 tisíc lidí, mít vlastní letiště, nádraží, hotely, parky, školy, byznyscentrum plus obdobu podmoskevského Hvězdného městečka pro kosmonauty a nově i pro kosmické turisty.

Ambiciózní ruský plán počítal také s vybudováním trvale obydlené stanice na Měsíci a vysláním lidské posádky na Mars.

První raketa měla odstartovat z Vostočného letos v prosinci, ale projekt brzdí spousta problémů a odkladů. Loni v prosinci Putin přislíbil v přepočtu pětadvacet miliard korun navíc, aby se dostavba urychlila.

Jenomže měsíc nato byl šéf hlavní stavební firmy zatčen za zpronevěru v přepočtu 890 milionů korun ze státních fondů. Do letošního dubna stavební dělníci vyhlásili kvůli nevyplaceným mzdám hladovku, a orgány činné v trestním řízení momentálně vyšetřují kvůli dvaceti korupčním aférám celkem 228 osob.

Čtěte také

Vicepremiér pro vojenský a kosmický průmysl Dmitrij Rogozin upřesnil, že celých 92 miliard rublů se nepodařilo rozkrást, ale připustil, že má důkazy „o krádežích a podvodech ve velkém“.

Co se technických potíží ruských raket týče, konstatoval, že „reformy v kosmickém průmyslu naneštěstí trvají pouze rok a půl“. „Konstruktéři Roskosmosu nadále kreslí své smělé plány u rýsovacích prken s tužkami a pravítky v ruce.

Logo

Rakety přitom dnes už bez digitálních supermodelů nepostavíte,“ řekl Timesům. V minulosti svaloval pády raket také na morální selhání šéfů kosmického programu. Stále více však vyvstávají technické nedostatky.

Rusko momentálně dominuje globálnímu trhu s kosmickými raketovými nosiči. Jeho 40procentní podíl se však může záhy ztenčit, budou-li selhání pokračovat. Na Mezinárodní vesmírnou stanici dnes může doletět pouze ruský Sojuz.

Komerční družice dopravuje na orbitu nákladní raketa Proton, a zásoby na stanici vozí raketa Progress. Proton byl dlouhá léta považován za spolehlivou a bezproblémovou raketu – jenomže v posledních pěti letech spadl sedmkrát, naposledy v tomto měsíci.

Čtěte také

Také Progress v květnu jednou spadl, takže oba nosiče jsou staženy ze služby, dokud neskončí vyšetřování. „Připomíná to skoro pád říše římské. Ruský vesmírný program se bez nadsázky hroutí,“ řekl minulý týden expert na kosmické technologie Pavel Lužin.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.