Putin se podle známého kritika Piontkovského chystá na vojenskou akci proti Ukrajině, píše Novoje vremja

Čtěte také

Libor Dvořák: Jak vypadá souboj Navalnyj – Putin

Piontkovskij připomíná, že ruská propaganda už Ukrajinu obvinila ze smrti pětiletého chlapce ve vesnici Alexandrovskoje, které měl v pátek údajně zabít ukrajinský dron. Nezávislá média ani týdenní zpráva monitorovací mise OBSE ale zavinění ukrajinské strany nepotvrzují.

Putin se podle Piontkovského chystá na Ukrajinu zaútočit všemi silami a dosáhnout tam územních zisků. Například v podobě obsazení Mariupolu, pobřeží Azovského moře nebo zbytku Doněcké a Luhanské oblasti. Poté ale Rusové svůj postup zastaví a ve spolupráci s těmi západními politiky, kteří se rozhodnou dalšímu pokračování konfliktu zabránit, zahájí mírová jednání.

Rusko by pak znovu dosáhlo něčeho podobného jako v roce 2008 po válce s Gruzií – uzavřelo by mír, který by mu dovolil podržet si své územní zisky. Obnovený ruský tlak na Ukrajinu je podle ruského politologa reakcí na rozhodné postoje, které v posledních měsících projevoval do té doby spíš kompromisně naladěný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spíš jen válka nervů?

Ukrajinský server Strana.ua, který se řadí spíš mezi prorusky orientovaná média, ve své analýze konstatuje, že zatím jde hlavně o válku nervů. Rusko zaútočit nejspíš nechce – proč by totiž jinak den co den informovalo o pohybech svých jednotek?

Čtěte také

Donbas, mrazivá reportáž z Ukrajiny

Zkušenosti z bojů na Donbase v letech 2014 až 2015 ukazují, že předtím, než k nasazení armády skutečně dojde, přesouvají se vojska v noci a za maximálního utajení. Jde prý tedy hlavně o důrazné varování Ukrajině, aby sama žádný útok na Donbase neplánovala.

Svými vojenskými přípravami se ale netají ani Ukrajina, což podle ukrajinského serveru opět můžeme chápat jako signál, že země ve skutečnosti s rozšířením konfliktu nepočítá. Strana.ua se pak vrací k tomu, proč pro Rusko není eskalace napětí zvlášť výhodná. Mohla by totiž způsobit, že by západní partneři odmítli dokončit nesmírně nákladný projekt plynovodu Nord Stream 2.

Celosvětová daň pro boháče?

Ve středu pak vyšla pravidelná zpráva Mezinárodního měnového fondu, která se zabývá vývojem veřejných financí a fiskální politiky. Britský list The Financial Times si všímá, že MMF v ní vyzval k zavedení zvláštní daně pro vysokopříjmové skupiny a obzvlášť dobře vydělávající firmy. Byl by to prý podle fondu dobrý způsob, jak projevit solidaritu s těmi, které pandemie zasáhla nejhůř.

Čtěte také

Británie chystá zvyšování daní. Účet za boj proti covidu budou platit hlavně podniky a střední třída, píše The Guardian

Dočasná daň by pomohla omezit sociální nerovnosti, které jsou v důsledku ekonomické a zdravotní krize minulého roku vidět stále víc, píše se ve zprávě. Vitor Gaspar, který má v MMF na starosti rozpočtovou politiku.

Britskému deníku řekl, že symbolické zvýšení daní těm, kterým se loni dařilo, by posílilo sociální soudržnost dokonce i v těch zemích, které naléhavou potřebu zlepšit stav svých financí nepociťují. Daně z příjmu by měly zvýšit hlavně rozvinuté ekonomiky s robustními daňovými systémy. Dobrým příkladem prý může být solidární daň, kterou platily staré spolkové země po sjednocení Německa.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiu.