„Putin působil jako slabý a neschopný lídr.“ Co (ne)zaznělo v projevu ruského prezidenta?

Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomnělo konec druhé světové války v Evropě a porážku nacismu. Prezident Vladimir Putin při této příležitosti pronesl projev, v němž ruskou invazi na Ukrajinu přirovnal k boji Sovětského svazu proti nacistickému Německu a obvinil NATO, že rozvíjelo u ruských hranic vojenskou infrastrukturu. Jak projev prezidenta Putina hodnotí experti na Rusko? A proč v něm nezaznělo žádné očekávané „vítězné“ prohlášení?

„Putin argumentoval, že Rusko údajně nemělo na výběr než na Ukrajině zasáhnout, že to byla jediná možná a správná reakce na narůstající nebezpečí. Prohlásil, že Ukrajina se údajně chystala vtrhnout na Donbas, na Krym, že měla otevřeně mluvit o pořízení jaderných zbraní a taky že NATO mělo na jejím území rozvíjet vojenskou infrastrukturu a stahovat se stále více k ruským hranicím,“ shrnuje obsah projevu ruského prezidenta zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová.

Docházejí Rusku síly?

Ten  v projevu opakovaně přirovnal současnou ruskou invazi na Ukrajinu k sovětské účasti ve druhé světové válce. Prezentoval ji jako pokračování boje proti nacismu. Ukrajince opakovaně označil za nacisty a banderovce. Opakovaně také prohlásil, že ruští vojáci bojují na Donbase za vlast a zasazují se o bezpečnost Ruska.

Navzdory očekávání Západu ovšem Vladimir Putin nepřišel s žádným velkým oznámením, o nichž se spekulovalo, jako například vyhlášením všeobecné mobilizace nebo oficiálním vyhlášením války Ukrajině. Podle politického geografa Michaela Romancova je ale předčasné z toho vyvozovat jakékoliv závěry.

„Podle mě se Putin prezentoval překvapivě jako v zásadě slabý a neschopný lídr. Předpokládalo se, že vyšle nějaký signál do zahraničí. To se nestalo. Působil dojmem vystresovaného, unaveného člověka,“ shrnuje své dojmy z projevu ruského prezidenta Romancov. „Může to znamenat, že problémy Ruska jsou obrovské, anebo taky vůbec nic. V letošním roce už pronesl několik projevů a za dva tři dny něco jiného udělal.“

Návrat do sovětských dob

„Kdyby stejný projev zazněl v roce 1977, tak by byl plně v řádu věcí, dnes ale působí trochu jako anachronismus. Tím je ale vlastně i sám Putin a jeho režim,“ míní komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. „Řekl bych, že to byl až příliš velký svátek na takové ryze pragmatické záležitosti, jako je vyhlašování mobilizace, nedej bože války.“

Poslechněte si celé speciální vysílání Radiožurnálu a Plusu.

Hosty Jana Pokorného jsou:

  • Ivana Milenkovičová, zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě (aktuálně v ČR);
  • Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu, expert na Rusko;
  • Martin Dorazín, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině (aktuálně v Dnipru);
  • Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik z CEVRO Institutu, bývalý náčelník generálního štábu armády ČR;
  • Viktor Daněk, zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu;
  • Petr Zahradník, ekonom České spořitelny, expert Evropského hospodářského a sociálního výboru;
  • Petr Kolář, bývalý velvyslanec ve Washingtonu a Moskvě.
autoři: Jan Pokorný , and
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.