Půlstoletí od malého krůčku a velkého skoku. Jak o přistání na Měsíci vysílal rozhlas?

Posádku Apolla 11 po přistání ještě v karanténě uvítal prezident Richard Nixon
Posádku Apolla 11 po přistání ještě v karanténě uvítal prezident Richard Nixon

Od prvního přistání lidí na Měsíci uběhlo už 50 let. V přímém přenosu ho sledovaly snad všechny rozhlasové a televizní stanice na světě. Nechyběl ani Československý rozhlas.

Letem Apollo 11 vyvrcholily kosmické závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Posádku americké lodě Columbia tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins.  Hlavním úkolem bylo přistát na Měsíci a hlavně se zase vrátit zpátky.

Jejich mise začala 16. července 1969 středoevropského času na mysu Canaveral na Floridě. Cesta Columbii trvala asi tři dny, 19. července dorazila vesmírná loď a její tříčlenná posádka k Měsíci. Další den přišel na řadu hlavní úkol.

Armstrong řídil modul při přistání ručně

Přistání na Měsíci se bez komplikací neobešlo. Automatika selhala a velitel Neil Armstrong musel lunární modul pilotovat ručně. „Eagle“ i tak přistál na určeném místě v Moři klidu úspěšně. Samotný výstup na Měsíc astronauti naplánovali na druhý den.

03675508.jpeg

Většina světových televizních i rozhlasových stanic historický okamžik vysílala v přímém přenosu díky kamerám v modulu. Před čtvrtou hodinou ráno středoevropského času velitel mise Neil Armstrong otevřel dveře do nového světa a po několika nejistých pohybech se jeho noha dotkla měsíčního prachu.

Astronauti měli za úkol fotografovat, filmovat nebo rozmístit vědecké přístroje. Vzorky hornin sbírali do dvou speciálních boxů. Na měsíčním povrchu strávili něco přes dvě hodiny.

Nebezpečný start z Měsíce byl bez komplikací

Úspěšný byl i start zpátky na oběžnou dráhu. Jednalo se nejnebezpečnější část výpravy. Motor lunárního modulu musel bezchybně fungovat přibližně sedm minut, aby Armstronga s Aldrinem vynesl do správné výšky. Pokud by se motor porouchal, nebyla za něj náhrada a astronauti by zůstali na Měsíci.

Posádka letu Apollo 11: zleva Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin

Všechno šlo podle plánu a pilot mateřské lodi Michael Collins úspěšně posádku lunárního modulu vyzvedl. Američtí hrdinové se na naší planetu vrátili 24. července 1969. Jediná potíž při přistání byla, že kabina se při dopadu na hladinu oceánu otočila. Prvních několik minut po návratu na Zemi tak musela trojice astronautů strávit hlavou dolů.

Ani objímání s rodinami, přáteli a kolegy se po návratu nekonalo. Všechny tři astronauty čekala třítýdenní karanténa. Pravděpodobnost sice nebyla veliká, ale panovaly obavy z mimozemské infekce. Nákaza se nepotvrdila a vítací turné v největších amerických městech mohlo začít.

Klíčové okamžiky velké události přibližuje prostřednictvím dobového rozhlasového vysílání další pořad z cyklu Archiv Plus.

Spustit audio

Související