Ptákům bychom měli dávat ptačí stravu, nikoliv lidskou. Ornitolog Jiří Porkert zve na Ptačí hodinku

Ornitolog Jiří Porkert v naší radioporadně na téma: jak se zapojit do sčítání ptáků, poznáváme druhy opeřenců a jak zajistit bezpečné krmení.

Jiří Porkert ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kolik let už vy ptáky pozorujete?
Já opeřence pozoruji od raného dětství, takže zhruba 40 let.

Rodičovská péče ptáků, jak přinášejí potravu na hnízdo a dokáží ji rozdělit mezi svá mláďata, to je pro mě nejzajímavější věc.
Jiří Porkert, ornitolog

To už jsou nějaké zkušenosti. Co vám přijde na tom pozorování úplně nejhezčí?
Je zajímavé pokusit se porozumět životu jiného živočišného druhu než je člověk. A kromě toho, že jsou ptáci krásní a zpívají, tak je zajímavé pozorovat i jejich chování. Za tu dobu už mám zážitků celou řadu. Já pozoruji především ptáky v hnízdním období. Jejich rodičovská péče, jak přinášejí potravu na hnízdo a dokáží ji rozdělit mezi svá mláďata, to je pro mě nejzajímavější věc.

Čtěte také

Ptačí hodinka. Máte krmítko? Pak můžete pomoci ornitologům sčítat opeřence a ještě se mnoho dozvíte

Ptačí hodinka, kdy se sčítají ptáci nejen na krmítkách, je projekt, který přivádí do ptačí říše stále více laiků. Je to dobře?
Samozřejmě, že je to dobře. Musíme si uvědomit, že ptáci v dobrém počtu, tak, aby užívali naši přírodu, nejsou vůbec samozřejmostí. Je potřeba zapojovat co nejvíce veřejnosti aby ptáci získali dostatečnou pozornost a ochranu.

Není to ale specialita České republiky. Je to trend i v jiných zemích, podobně sčítají stovky tisíc lidí ptactvo ve Spojených státech, Velké Británii, Irsku, Nizozemsku, Rakousku, Německu i v dalších zemích. Proč se to celé koná?
Je to projekt takzvané občanské vědy, soustředí se pozornost na ptáky, ale může nám to přinést také mnoho velmi zajímavých údajů, právě díky obrovskému počtu zapojených pozorovatelů. V Evropě bohužel v posledních několika desetiletích zaznamenáváme úbytek ptáků a jednou z podkladových informací, pomocí kterých to můžeme posoudit, bylo právě i sčítání ptáků od široké veřejnosti.

Čtěte také

Víte, jak ze země jednoduše zjistit, zda je ptačí budka v lese obsazená?

Když se budeme chtít letos zapojit, tak se musíme někde přihlásit?
Samozřejmě, ale je to velice jednoduché. Celou tu stránku a celý systém jsem si prostudoval a opravdu musím velice pochválit projekt, který zařídila a vymyslela Česká společnost ornitologická. Stačí si najít internetovou stránku Ptačí hodinka a pak je to již vše intuitivní. Získáte tam i velice zajímavé údaje.

Co máme udělat, aby k nám nějací opeřenci přiletěli? Krmítka už musíme připravená a vyčištěná, pak si záleží na tom, jakou hostinu jim připravíme?
Kdybychom ale začali krmit teprve zítra, tak bychom se asi mnoha druhů nedočkali. Je potřeba již být na to předem připraveni a začít krmit nejpozději s příchodem prvních mrazů, řekněme koncem listopadu nebo začátkem prosince. Ptáci se naučí na krmítka létat a dostavují se pak na ně pravidelně celá ptačí hejna.

Čtěte také

Josef Hotový: Ptáci nejsou žádná čuňátka. Teď je doba vyčištění a vyvěšení nových budek a krmítek

Slunečnicová semínka jsou takovým trendem, asi je dává největší množství lidí, kteří chtějí přispět ptáčkům. A co lojové koule v síťkách? Říká se, že ty jsou pro ptáky nebezpečné.
Skutečně slunečnicová semínka jsou určitě základem a nejvíce ptáků je ochotně přijímá. A co se týče lojových koulí, nerad bych byl příliš kacířský, ale určitě je lepší lojové koule ze síťky vyndat, pokud máme nějaký vhodný držák. Případů, kdy se pták do síťky zachytil a uhynul ovšem není mnoho, takže je jistě lepší dát lojovou kouli v síťce než nedat žádnou. Ale určitě je lépe lojovou kouli ze síťky vyndat a dát do nějakého jiného vhodného držáku.

Tedy platí, že čím pestřejší krmení, tím větší divadlo bude na krmítku následovat?
Jistě, ale pozor s tou pestrostí. Musíme si uvědomit, že ptákům bychom měli předkládat jen krmení, které je pro ně neškodné. Měli bychom se vyvarovat především slaného pečiva, protože sůl může ptákům velice ublížit a muže jim způsobit až otravu.

Ptáci na krmítko potěší každé oko (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Pixabay

A měli bychom si také uvědomit, že spousta aditiv, které jsou v potravinách, tak člověku, který je podstatně větší, neškodí. Ale i malé množství může mít již negativní efekt pro ptáky. Ptákům bychom měli skutečně dávat ptačí stravu, nikoliv lidskou.

Ptákem roku 2022 je zvonek zelený. Máme šanci ho tady u nás na východě Čech také vidět?
Ano, zvonek je jedním z běžných druhů a stal se ptákem roku právě proto, že se velice silně snížil jejich počet kvůli nemoci, která napadá hlavně zvonky. A zvonek je zrnožravý druh, tedy kromě toho, že může přijímat slunečnici, tak má rád různá obilná semena.

Můžeme v obchodech často koupit tzv. ptačí směs pro venkovní ptáky, kde je právě směs semen a mnoho lidí je potom zklamáno, že sýkory žerou pouze slunečnicová semínka a ostatní semena obilnin vyhazují z krmítka. Ale ta jsou právě vhodná pro zrnožravé druhy.

Čtěte také

Hnízdění ptáků ve městech je stále obtížnější. Ve Dvoře Králové jim připravili 50 nových budek

Dá se říct, kolik ptačích druhů je možné u nás na východě Čech zahlédnout?
Tak to je velice hrubý údaj. V loňském roce při Ptačí hodince bylo v celé republice na krmítkách pozorováno celkem 114 druhů ptáků a i to velmi vzácných a neobvyklých. Ale těch nejběžnějších druhů je zhruba 10 až 20.

Kde potřebují podle vás ptáci naši největší pomoc? Asi to bude odlišné ve městě a na horách?
Chtěl bych rozlišit přikrmování ptáků od skutečné pomoci. Neměli bychom zapomínat, že přikrmování ptáků se jen jakýsi doplněk. Měli bychom ptáky především chránit vytvářením vhodného prostředí pro jejich hnízdění a celoroční přežívání. Ale samozřejmě zimní přikrmování ptáků může mít i pozitivní vliv potom v následné hnízdní sezóně.

Čtěte také

Krkonošští slavíci se vydávají na cestu až do Indie aneb O podzimním ptačím stěhování na jih

Jakého ptáka máte úplně nejraději?
Tak můj nejoblíbenější druh ptáka zrovna určitě v zimě na krmítku uvidíte. Já sleduji především rehky zahradní, ale ti v současné době žijí někde ve střední Africe. Dále se zabývám výzkumem tetřeva hlušce, ten je nyní asi někde v šumavských hvozdech, takže ho na krmítku neuvidíte. Ale chci říct, že žádný ptačí druh není důležitější než jiný. Ptáky bychom měli mít rádi jako celek.

Jak to tedy vymyslet, abychom si pozorování ptáků co nejvíce užili?
Jedna zásada je, že čím více možností, kde ptáci potravu sbírají, tím jich bude na krmítku víc. Tedy já bych doporučil nedávat potravu pouze na jedno krmítko, ale rozvěsit ji po okolních větvích. Potom najednou těch ptáků uvidíme víc a můžeme jich tedy víc i napočítat pro projekt Ptačí hodinky.

Jiří Porkert ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A jak si to užít? Nejlépe je pozorovat ptáky ve dvou nebo ve třech, celá rodina nebo děti ve škole. Protože pokud nám na krmítko přilétne ptáků víc najednou, tak je někdy trošku problém je přesně spočítat nebo přesně určit jednotlivé druhy. Při větším hejnu ptáků si můžeme role rozdělit, kdo počítá a který druh nebo kdo kouká na kterou konkrétní větev nebo část našeho dvorku. Myslím si, že to je příjemná společenská zábava.

Celou radioporadnu s ornitologem Jiřím Porkertem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.