Psychiatrička Drozdová: Lidé často nechtějí terapii, jen tabletky. Ale pak se příznaky můžou vrátit

Různí lidé přitom ztrácejí naději v různých situacích. Přispět může osobní problém, aktuální společenská témata, pracovní vytížení, zdravotní potíže nebo třeba náročná rodinná situace.

„Mé klienty propojuje, že se ocitají v okamžiku života, kdy přestávají vidět světlo na konci tunelu a hledají pomocnou ruku,“ přibližuje Drozdová. „Nejdůležitější je moje ucho, to, že sedím a poslouchám. Člověk mi může přinést jakékoliv utrpení, se kterým se pere, a už to, že je slyšen, někdy ulevuje. Nejste na to sám, někdo to s vámi to projde.“

Čtěte také

„V jednu chvíli se všechno sesypalo.“ Až pětina lidí teď trpí zvýšenými pocity úzkosti a depresemi

Osobnost pacienta a povaha jeho problémů často ovlivňují i to, jak si daný člověk léčbu představuje – zda je ochoten projít sérií terapeutických sezení, nebo si na sezení přichází pro antidepresiva.

„Chodí hodně lidí, kteří chtějí instantní řešení. Tato doba je instantní a všechny odpovědi vám přicházejí rychle. Už jsme si odvykli čekat a pracovat na některých věcech,“ popisuje Drozdová. „Když mi někdo řekne, že chce tabletky, tak v pořádku. Většinou začneme tabletkami. Příznaky se po nějaké době ale vrátí a ten člověk se začne ptát po psychoterapii.“

Jenže psychoterapeutů je v současnosti nedostatek. Část lidí proto nahrazuje sezení s odborníkem interakcí s umělou inteligencí, což podle Drozdové může mít svá úskalí. Rizika vnímá zejména v omezené schopnosti AI vyvést uživatele bezpečně mimo jeho komfortní zónu a nabídnout mu odlišnou perspektivu a také v otázkách diskrétnosti zpracování osobních údajů.

Obyčejný pohyb

Jedním z témat, která se v současnosti nejvíce řeší, je stres a psychická odolnost. Této oblasti se Kristýna Drozdová věnuje i ve své nové knize Odolnost vůči stresu.

„Stres je téma, které propojuje biologii a psychologii. Stres je nám biologicky daný, evolučně se vyvinul u savců i ptáků na jejich ochranu a nemůžeme ho popřít,“ vysvětluje.

„Stresová reakce nám mnohdy zachraňuje život, ale současná doba se vyvíjí čím dál rychleji a stres nám teď přináší kdeco kolem. Většina z nás je neustále pod palbou nějakých stresorů.“

Čtěte také

O radosti z jídla i ze života: Jídelníček a stres. Proč při něm často saháme po kofeinu? Proč stres rádi zajídáme sladkým?

Svůj podíl na tom má hlavně neustálý přísun podnětů, zahlcení informace a sedavý životní styl. Jakákoliv práce na psychickém zdraví proto vedle terapií či medikace nezbytně zahrnuje také fyzickou aktivitu. Duševní a tělesné zdraví jsou totiž neoddělitelně spojené.

„Naplánujeme nějaký režim tělesného pohybu, který je přijatelný. Samozřejmě že člověk nemůže začít běhat maraton, když nikdy předtím neměl pohyb, ale může to být cokoliv obyčejného,“ přibližuje Drozdová. „Není to o tom, že si zaplatíte permanentku do drahého gymu. Může to být něco, co máte kdykoliv při ruce – jóga, protahovací cvičení. Cokoliv, co má člověk rád a chce to dělat.“

V souladu s hodnotami

Dalším krokem je nastavení zdravého jídelníčku a nastolení dostatečného spánkového režimu.

Čtěte také

Metoda mindfulness, všímejme si sami sebe a svých potřeb. Psychika a tělo jsou velmi úzce propojené

Užitečnou strategií, která může se stresem pomoci je také prohlubování všímavosti a vědomé prožívání přítomného okamžiku. To pomáhá nejen se zvládáním každodenní zátěže, podle výzkumů má navíc tento trénink pozitivní vliv na spokojené stárnutí.

„Když pustím představy o tom, jak má můj život vypadat nebo jak se mám komu zalíbit, a jednám v souladu se svými hodnotami, tak můžu žít teď a tady,“ uzavírá Drozdová. „Můžu žít naplněný život a to mi umožní netrápit se tím, co jsem nestihla nebo co už nestihnu.“

Jak se sžít s faktem, že je život těžký? A v čem psychiatrům může pomáhat terapeutický výcvik? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Tatiana Čabáková.