„Psychedelika nejsou zaručenou cestou k osvícení, zneužívali je nacisté i CIA,“ říká spisovatel Lee

25. červenec 2018

Psychedelika a konopí nejsou cestou k lepší společnosti, mohou ale jednotlivcům pomáhat snížit stres, který doba přináší, tvrdí Martin A. Lee, americký aktivista, spisovatel a novinář. Podle něj je dnešní svět pod historicky nevídaným tlakem, který způsobuje chudobu a obrovský stres. Viní z toho kapitalismus a částečně i média, která slouží mocným a posilují pravicový extremismus. Po pádu komunismu měl podle něj zmizet.

Věnujete se mnoha tématům, drogám, médiím, terorismu, extremismu. Jak se vám to spojuje dohromady?

Pro novináře to jsou velmi zajímavá a bohatá témata, zkoumám je z mnoha úhlů pohledu. Někdy vás překvapí, kde všude se protínají. Napadlo by vás třeba spojení psychedelik a fašismu? Ale existuje. V 20. a 30. letech minulého století žili vlivní lidé, kteří experimentovali s mezkalinem (psychoaktivní substance obsažená v některých kaktusech, pozn. red.), a byli to fašisté. Třeba Ital Julius Evola, který poté působil v neofašistickém hnutí po druhé světové válce. Vypadá to tedy, že zkušenost s psychedeliky není pro všechny lidi stejná a neodnesou si z ní to samé. Život by byl mnohem jednodušší, kdyby to byla pravda. Ale lidé jsou rozdílní a komplikovaní. Užívání psychedelik z vás automaticky neudělá mírumilovného člověka, někoho, kdo prosazuje sociální spravedlnost, rovnost a demokracii.

Psychiatr Stanislav Grof: Psychedelika jsou to nejlepší, co se psychiatrii stalo. Doporučil bych je i zdravým

Stanislav Grof

Stanislav Grof je americký psychiatr narozený v Československu, známý jako odborník na využití psychedelických látek v psychiatrii a psychologii. Tvrdí, že jiný stav vědomí navozený psychedeliky může ve správném prostředí za odborné asistence zlepšit zdravotní stav člověka.  LSD, MDMA, marihuana a další zakázané látky podle něho mohou pomáhat například veteránům trpícím traumaty. Podle Grofa víc vojáků spáchá sebevraždu, než umře v boji. Když byl výzkum psychedelik zakázán, vyvinul s manželkou Christinou metodu holotropního dýchání. Mnozí odborníci ji však neberou vážně.

Takže byste nesouhlasil se slavným psychiatrem Timothy Learym a těmi, kteří si mysleli, že psychedelika obsahují nějakou univerzální moudrost? Že je stačí brát a sama lidi navedou na nějakou dobrou spirituální cestu?

Není to automatické, ale věřím, že psychedelika mohou být velmi silné prostředky k uzdravení duše a pomáhat lidem žít lepší život. Ale jen tím, že někomu dáte LSD nebo jiné psychedelikum, se to nutně nemusí stát. K Learymu jsem kritický, ale také bych na něj všechno neházel. Měl svoje vlastní problémy, byl takříkajíc na ego tripu. V 60. letech se říkalo, že LSD rozpouští ego, ale právě na lidech, jako byl Leary, se to, jak známo, moc neprojevilo.

Jak s tím vším souvisí média?

Jimi jsem se v profesionálním životě zabýval. Zpravodajská média mají tendenci zobrazovat svět pohledem mocných elit a to je problém. Jejich zájem není dobře vysvětlit kořeny společenských problémů. Pokud nějakému problému nerozumíte, jste zranitelný. Můžete podlehnout špatné interpretaci a někdo vás může uvést v omyl. Třeba si myslíte, že za všechny životní problémy mohou imigranti. Což je samozřejmě stupidní, je to špatná analýza problému. Proč by si to někdo myslel? Protože média mu skutečnou povahu problému nevysvětlí.

Psychedelika - LSD - párty

Zabýval jste se výzkumem tajných služeb a toho, jak využívaly LSD. Zkoumal jste to na pozadí změn v šedesátých letech. Napsal jste také knihu Sny vědomí: CIA, LSD a revolta 60. let. Vidíte paralely mezi šedesátými lety a dneškem?

Tajné služby podobné věci využívají jen omezeně. Zkoušely používat LSD, ale mučení pomocí něj moc nefungovalo. Mučí se tedy jinak, bohužel stále. V USA máme novou ředitelku CIA, která se přímo podílela na programech mučení, je to politováníhodné. Ale nejsem si jistý, jestli jste se ptal právě na to.

Některé motivy šedesátých let se opakují a některé ne. Žijeme v jiné době, šedesátá léta byla velmi optimistická. V Československu jste měli pražské jaro, něco podobného se dělo i v západním světě. Nyní optimismus přítomný tolik není, spíš cítím depresi. Ne osobní, ale společenskou, určitou ztrátu naděje. Po pádu komunismu jsme mysleli, že přijde svoboda, místo toho se ale do popředí dostal populismus. Nastala paradoxní situace: extrémní pravice byla nejvíce antikomunistická, a když komunismus padl, teoreticky měla ztratit politickou základnu. A stal se úplný opak, komunismus padl a pravicový extremismus z toho vyšel posílen. To platí pro celý svět a v USA tento proud reprezentuje Trump. Je to velmi smutný vývoj, jasná známka odmítnutí systému, statu quo. Je toho dnes na světě skutečně hodně, co nás může znepokojovat, ale nemůžete z toho vinit migranty. Takže na jedné straně se svět otevírá, ale současně se pohybuje špatným směrem.

Ještě bych se chtěl vrátit k pokusům CIA, co všechno s LSD zkoušela?

Zpočátku je zajímalo LSD jako sérum pravdy. Chtěli lidi vyslýchat a dostat z nich informace, které by jinak nechtěli říct. Pak používali látku také ke špionáži a diskreditaci. Mysleli si, že někomu tajně podají LSD a on se pak znemožní. Třeba nějaký zahraniční politik, který bude v nemilosti USA, bude mít proslov. Během něj pod vlivem LSD nebude vědět, proč se mu v hlavě dějí bizarní věci, a udělá ze sebe blázna.

Tahle počáteční představa o LSD jako séru pravdy byla představou měšťáka, který o drogách nic neví. Mysleli si, že někomu LSD podají a on bude automaticky pravdivě vypovídat. Moc dobře to ale nefungovalo, tak to zkusili jinak, podali vyslýchaným drogu a neřekli jim to. V nepřátelském prostředí se takto intoxikovaný člověk může dostat do velmi nepříjemného psychického stavu. Pak mu řekli, že ho v tomto stavu budou držet, dokud jim neřekne, co chtějí. CIA nepoužívala LSD každý den, jen v některých případech. Pokud ostatní metody výslechů selhaly, tak občas nasadili LSD.

„Svět zákazem drog trpí. Přitom některé z nich léčí,“ říká legendární reformátorka drogové politiky

Amanda Feilding

„Alkohol a nikotin zabíjí miliony lidí ročně, konopí a psychedelika ne,“ tvrdí Amanda Feilding, britská obhájkyně vědeckého přístupu k psychotropním látkám. Podle ní je světová drogová politika katastrofální. Navrhuje financovat výzkumy, posílit informovanost veřejnosti a pracovat na tom, aby se k lidem dostávaly bezpečné látky. Její názory samozřejmě vyvolávají odpor, zejména u politiků. „Dekriminalizace není cesta,“ prohlásil například bývalý britský premiér Cameron.

Jak byste vysvětlil vzestup pravicového extremismu?

Žijeme v kapitalismu a lidé trpí. Hodně. Životní situace mnoha lidí v USA není dobrá a oni nechápou proč. Jak to že je polovina lidí v nejbohatší zemi na světě chudých? Lidé jsou nespokojení s politiky, a proto se může objevit někdo jako Trump. Je to ale podvodník, falešný mesiáš, který zneužívá nespokojenosti lidí a manipuluje jimi. A děje se to v celém světě, objevují se malí Trumpové. U vás máte také jednoho, myslím. Média mají zodpovědnost, nemají jen reportovat, co se děje. Ale také hledat, odkud problémy přicházejí. Proč je tolik chudých? Je to opravdu kvůli migrantům? Pokud věříte, že vám někdo přišel vzít to málo, co máte, je pravděpodobné, že s vámi manipulují. Problémy jsou zneužívány pravicovými demagogy.

Dokázal byste na tyto problémy nabídnout nějaký recept? Mohou podle vás společnost zklidnit psychedelika nebo CBD, nepsychoaktivní látka z konopí, jak to v rozhovoru pro nás navrhuje britská vědkyně Amanda Feilding?

V moderní společnosti jsme vystaveni různým druhům stresorů, je to historicky nevídané. Ještě před sto lety například nebylo v přírodě tisíce jedovatých chemikálií. Konopí i LSD mohou být velmi efektivní při vyrovnávání se se stresory moderního světa. Každé jinak. Potřebujeme ale více než individuální vyrovnávání se se stresem, potřebujeme sociální pokrok, sociální interakce. Ale asi to začíná u každého jednoho z nás.

Martin A. Lee je americký spisovatel, novinář a aktivista. Zabývá se krajně pravicovými hnutími, terorismem, médii a drogovými politikami. Učil na několika univerzitách, hostoval i na Harvardově univerzitě, Univerzitě Johna Hopkinse nebo na Kolumbijské univerzitě. Jeho první kniha Sny vědomí z roku 1985, o společenském vlivu LSD, vyšla o jedenáct let později i v češtině. Je spoluzakladatelem organizace Fairness and Accuracy in Reporting (FAIR), která hlídá nezávislost médií, a je ředitelem platformy Project CBD, která zkoumá lékařské a terapeutické využití konopí. V Praze byl na konferenci Beyond Psychedelics 2018.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.