Prý nemám sexy mužský hlas. To nevím, ale mou předností je autentičnost i pudovost, říká herec David Novotný
„Když dostanu v rádiu text, začnu pracovat a ,pustím‘ tam to, čím mne inspiruje. Nechci ho svou energií převalit, převálcovat. Když se na mne energie z textu valí, tak tomu dodám to, co si myslím, že je potřeba. Ale asi to je spíš instinkt,“ říká herec David Novotný v pořadu Hovory.
„Baví mě, když mám volnou ruku a zároveň vidím na režiséra, který je za tím sklem vlastně první posluchač. Já ho chci vlastně potěšit a pobavit. Ale pokud čtu pohádku, představuji si svoje děti, ale i ty další.“
Čtěte také
Síla Davida Novotného je v barvě a síle jeho hlasu. „To vlastně ani o sobě nevím. Už jsem se tedy i o sobě dočetl, že nemám sexy mužský hlas, ale myslím, že jsem tvárný a umím se přizpůsobit tomu, co dostanu za materiál. Přizpůsobím se prostě tomu, co chce režisér. Má deviza je určitě autenticita, instinkt, pudovost a i to, že se rád nechám překvapit,“ popisuje.
„Zajímavé je, že poslouchat vlastní hlas je divné. První setkání s vlastním hlasem, který k člověku přichází zvenčí, je zvláštní. A chvíli trvá, než si na to člověk zvykne a než se s tím smíří,“ prozrazuje.
Týkání mě baví
Herec rád překvapuje, třeba i tím, že všem hned tyká. „To mě vlastně hodně baví. Tykání je u nás ale poznamenané soudružským pozdravem – to mi tedy vadí. Ale jinak mé krédo je: ,Před nikým se moc nesklánět a nenechat nikoho, aby se skláněl před tebou‘.“
Čtěte také
„Proto ve chvíli, kdy vidím vrstevníka, nebo někoho, koho si i můžu vážit a respektovat ho, tak mu stejně co nejrychleji tykám. I když – zažil jsem i hodně respektované osoby, ke kterým jsem se dostával postupně. Třeba když mi nabídl tykání Josef Somr, dlouho to nešlo, ale pak už to byl Pepíček,“ uzavírá David Novotný.
Poslechněte si celé Hovory, ve kterých mluví i o audio novince Komando, o kolové a legendárních bratrech Pospíšilových, nebo o společném natáčení s Josefem Somrem. Ptá se Naděžda Hávová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
