Prvorepublikoví Češi měli blíž k českým Němcům než ke Slovákům. Ale jen na první pohled
Co prozradilo svatováclavské milénium v roce 1929 o tehdejším stavu československé společnosti? Nad tím se zamýšlí Petr Placák v knize Češi, Němci a Slováci v roce 1929. Na pozadí státních oslav svatováclavského milénia autor zkoumá vztahy mezi Čechy, Němci a Slováky v době vyvrcholení „zlaté éry“ první republiky.
Tehdy se poválečný radikalismus zdál být dávnou minulostí a na jeho místo nastoupila modernizující se, dynamická, všestranně se rozvíjející společnost, která se zbavila ideologické přítěže z doby bojů o národní emancipaci.
Čtěte také
Podle Placáka česko-německá nevraživost i česko-slovenská vzájemnost byly dobovými průvodními jevy v procesu emancipace jednotlivých národních společností.
Pod povrchem zůstaly zachovány kulturně-historické vazby, které se utvářely po staletí. Pouze na první pohled pak paradoxně píše, že Češi měli ve skutečnosti blíž k českým Němcům než ke Slovákům, kteří se po tisíciletí vyvíjeli v odlišném kulturním prostředí.
Knihu v roce 2002 přečetla Petruška Šustrová, která z ní také vybrala zajímavé ukázky a okomentuje je v repríze pořadu. Na webu poslouchejte jen do 30. prosince 2023.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
