První vážná překážka zdravotnické reformy

Jde o vzornou ukázku nešvaru, který ovládá sněmovnu a proti kterému marně bojuje ústavní soud. Poslanci potřebují rychle změnit nějaký zákon a tak při druhém čtení ve sněmovně přilepí k libovolnému zákonu potřebný paragraf, který se týká něčeho jiného.

V tomto případě má ovšem bývalý ministr omluvu. Jde o záchranářské opatření ve chvíli, kdy současný ministr zdravotnictví Tomáš Julínek nastartoval privatizaci státních nemocnic, včetně fakultních. Činí tak přitom značně nestandardním způsobem.

Dalo by se dokonce říci, že Rath jedná podle pravidla "na hrubý pytel hrubá záplata". Tím se dá jeho postup omluvit.

Jde o nejspornější krok v celé zdravotnické reformě, dokonce tak sporný, že zpochybňuje celou reformu.

Jde právě o ten nestandardní způsob Julínkova postupu. Zhruba na podzim ministr řekl Hospodářským novinám a také slovenskému deníku Sme, že chce státní nemocnice privatizovat. To však později popřel a řekl, že mu jde jen o to, převést ústavy na státní akciové společnosti, prostě proto, aby šly lépe řídit. O privatizaci nejde, protože akcie zůstanou v ruce státu a státních univerzit. Prostě jen vzniknou univerzitní nemocnice.

Pak se však ozvali rektoři a převod na akciové společnosti odmítli. Podle jejich názoru je transformace tak špatně připravena, že by se řízení naopak zkomplikovalo.

Tehdy, bylo to už počátkem letošního roku, udělal ministr nečekaný krok, který se mu dařilo několik týdnů tajit. Nařídil ředitelům státních nemocnic, aby postupovali podle zákona o velké privatizaci z roku 1991. To znamená připravit privatizační projekty a pak je předložit vládě, aby rozhodla, kdo potřebné akcie získá.

Když Julínkův záměr zveřejnil deník Aktuálně.cz, ministr Julínek a jeho náměstek Marek Šnajdr tvrdí, že jen o taktický krok. Cílem je převod na akciové společnosti, které by plně patřily státu. A pokud to nejde prosazením zákona o univerzitních nemocnicích, může to jít jinou cestou.

Tato urputná snaha převést nemocnice ze současné právní formy příspěvkových organizací na akciové společnosti se ještě dá připustit, jako racionální krok. Ale jak už bylo řečeno, okolnosti jsou zvláštní.

Připomeňme si:

Ministr Julínek nejdříve říká, že chce nemocnice privatizovat, pak to popře.

V neveřejném jednání vyzve nemocnice, ať připravují privatizační projekty. A když se zjistí, co podniká, řekne, že o privatizaci nejde. Ředitelé mají zakázáno o privatizačních projektech mluvit a někteří popírají jejich přípravu dosud, i když hotové projekty držel v ruce ministr školství Ondřej Liška, který o tom informoval média.

Pak zčistajasna - opět v Hospodářských novinách - prohlásí největší český podnikatel ve zdravotnictví Tomáš Chrenek, že by rád koupil Fakultní nemocnici Bulovka, a pak druhý den popře, že něco takového říkal.

Příliš mnoho náhod najednou.

Nutno dodat, že kdyby chtěl někdo nemocnice skutečně prodat, musel by zvolit přesně takovou cestu, jako zvolil Tomáš Julínek. Příspěvkové organizace prodávat nejde, proto je nutné, aby se převedly na akciové společnosti. K tomu je třeba použít zákon, není to možné jen rozhodnutím ministra.

Totéž platí dokonce i pro případ, že by stát chtěl nemocnice pronajmout například na dvacet let, což se fakticky rovná privatizaci, jen zájemce nemusí nic platit.

Proto se dá Rathův nestandardní krok omluvit.

Je samozřejmě možné bývalého ministra za jeho účelový, možná protiústavní krok odsoudit. Ovšem v každém případě je nutno přiznat, že je politicky dobře promyšlen. Možná už v příštím týdnu se bude ve sněmovně hlasovat o zákazu Julínkových privatizačních projektů.

Jak se říká, každý řetěz je tak pevný, jak je pevný jeho nejslabší článek. Sněmovnu čeká podle všeho už v příštím týdnu konečné hlasování nad zákonem o cestovních dokladech, tedy také o zákazu privatizace nemocnic. Bude to fakticky první hlasování v souvislosti se zdravotnickou reformou. Přitom si nejde dost dobře představit, že Julínek v takovém hlasování vyhraje. Lidovci a Zelení totiž už řekli dost jasně, že přípravu privatizačních projektů odsuzují.

A když se prohraje první hlasování, ztrácí šance celá zdravotnická reforma. Z pohledu ministra je to mnohem nebezpečnější útok, než hrozící hlasování o poplatcích u lékaře.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .