První světová válka: Co by se stalo, kdyby František Ferdinand d´Este sarajevský atentát přežil?
Svět si letos připomíná sté výročí vypuknutí 1. světové války, a to nejrůznějšími akcemi. O jedné z nich informuje server BBC a nastoluje hypotetickou otázku: Co by se stalo, kdyby arcivévoda František Ferdinand d´Este sarajevský atentát přežil?
Tragédie 1. světové války má bezesporu silné rakouské kořeny a jejím bezprostředním impulsem byla, jak známo, vražda následníka trůnu. Ale vzplál by ničivý konflikt tehdy nepředstavitelných rozměrů, kdyby František Ferdinand přežil? A přežila by rakousko-uherská říše?
O těchto a dalších otázkách se před několika dny diskutovalo na půdě vídeňské Diplomatické akademie, respektované instituce, jež vzdělává a vychovává diplomaty již od roku 1754.
Alespoň pro jednu přítomnou osobu šlo podle BBC o téma navýsost osobní. Marie Camilla Habsburg Lothringen považuje nastolenou otázku za „fascinující“, za zajímavý a neortodoxní pohled na osud celé její rodiny.
„ Patrně bychom měli v Rakousku úplně jiné postavení, Znamenalo by to mnohem větší majetek, ale také mnohem větší odpovědnost za společenský vývoj.“
„Na druhé straně vladařské povinnosti a nedostatek osobní svobody by náš dnešní život patrně dosti omezovaly. A to by se mi nelíbilo,“ říká jedna z členek dodnes rozvětveného rodu a dodává:
„Válka ale byla tak strašlivá, že osud dynastie jako takové se i dnes jeví jako marginální epizoda. Tyhle debaty nicméně považuji za velmi důležité. Při pohledu do minulosti právě pod tímto úhlem si můžeme vyjasnit, jaké kroky a rozhodnutí vedly k válce, a vzít si z toho poučení do budoucna.“
Další z účastníků vídeňské konference, Richard Ned Lebow, profesor válečných studií na londýnské King's College říká, že srovnávací historie je základním nástrojem k poznání světových dějů, k uvažování o možnostech alternativních výsledků. On sám pak věří, že pokud by následník trůnu přežil, válce mohlo být zabráněno.
František Ferdinand byl v tehdejším establishmentu nejhlasitějším a také nejmocnějším zastáncem mírového vývoje Rakousko-Uherska. Dlouho před sarajevským atentátem jasnozřivě tvrdil, že válka s Ruskem by vedla k pádu obou říší.
„Vražda arcivévody vedla k uvolnění této brzdy a vytvořila záminku a pobídku k vypuknutí války,“ myslí si profesor Lebow.
„Rakousko-uherská říše nemusela zkolabovat, kdyby nebyla zatažena do války,“ soudí další z diskutujících, Holger Herwig z univerzity v kanadském Calgary. I on si myslí, že nastolování otázek „co by bylo, kdyby“ není žádnou fantazií anebo hrou.
„Co tady děláme? Hledáme prostě alternativy. Pro historiky je neobyčejně důležitý současný pohled na tehdejší možnosti, poznání, proč byla učiněna ta, či ona rozhodnutí.“
„Světoví vůdci vždy nadhodnocovali své schopnosti kontrolovat a řídit běh událostí. A činili tak i v případě první světové války, což vedlo k jejím fatálním důsledkům. Když se vychází ze špatných předpokladů, věci se začnou vyvíjet špatným směrem. A přesně to se stalo v roce 1914,“ upozorňuje profesor Lebow.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.