První počítač na bázi uhlíkových nanotrubiček
Většina počítačů kolem nás funguje díky křemíkové polovodičové elektronice, která má jisté fyzikální limity. Uhlíkové nanotrubičky v tomto směru nabízejí teoreticky mnohem lepší vlastnosti, ale jejich výroba a zpracování byly doposud velmi problematické.
Dá se proto označit za jistý průlom, když nyní odborníci ze Stanfordské univerzity ohlásili vznik prvního funkčního počítače na bázi uhlíkových nanotrubiček (CNT), který obsahuje 178 tranzistorů.
Uhlíkové nanotrubičky jsou válcovité útvary, které patří do rodiny trojrozměrných uhlíkových molekulárních struktur. Jejich elektronické vlastnosti slibují možnost vytvoření mnohem menších počítačů s výrazně většími výpočetními rychlostmi a také s výrazně menší spotřebou energie. V cestě však dosud stály problémy s výrobou dostatečně přesných a kvalitních nanotrubiček bez poruch.
Sice již zhruba před 15 lety vědci dovedli z uhlíkových nanotrubiček vyrobit tranzistorové spínače a logické součástky, nicméně problémy s různými nečistotami a odchylkami přesto znemožňovaly na této bázi vytvářet spolehlivé elektronické obvody a tedy i funkční počítače. Ultratenké nanotrubičky jsou totiž velmi choulostivé na podmínky při výrobě i při pozdějším zacházení. Na čipu jich přitom pracují miliardy.
Teprve na Stanfordské univerzitě se vědcům poprvé v historii zdařilo vyrobit z uhlíkových nanotrubiček dostatečně neporuchové obvody a čipy. Objevili totiž postup, při kterém se fyzikálně špatné nanotrubičky spálí, zatímco ty dobré zůstanou uchráněny. S jejich geometrickými odchylkami si zase poradí speciální návrh obvodu a algoritmy, které jsou vůči těmto nedokonalostem imunní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
