První Oskaři aneb Co se stalo roku 1929

V neděli 22. února se budou opět udělovat ceny Americké filmové akademie a na kalifornské Los Angeles se upřou oči prakticky celého kulturního světa. Je to už zaběhnutá tradice, ale nebylo to tak vždycky.

V britském deníku Daily Telegraph čteme, že ve čtvrtek 16. května roku 1929 nebyli kandidáti na populární Oscary nijak zvlášť nervózní, protože o prvních 12 vítězích se lidé dověděli v deníku Los Angeles Times už tři měsíce předtím.

Bez přímého přenosu se obešla jen první Oscarová ceremonie, kde bylo všehovšudy 270 hostů, kteří zaplatili po pěti dolarech za vstupenku. O rok později už tuto kulturní událost přenášel rozhlas a dnes je to globální fenomén.

Udílení Oscarů sledovalo loni v televizi 43 milionů lidí a během 4hodinového ceremoniálu se jen na sociální síti Twitter do světa rozletělo více než 19 milionů komentářů. Letos má 22. února do losangeleského Dolby Theater přijít 3300 hostů. Ale vraťme se na začátek.

Čtěte také

16. května roku 1929 seděli hosté soukromé večeře v hollywoodském hotelu Roosevelt u 36 malých stolků a popíjeli nejlepší kalifornská vína v místnosti vyzdobené bílými koberci a lustry ve stylu art deco. Ve vzduchu nebyl cítit ani závan krachu na newyorské burze, který měl přijít o pouhých pět měsíců později.

Vlastní ceremonie trvala jen 15 minut a ceny dostaly filmy, které byly uvedeny do kin mezi prvním srpnem roku 1927 a 31. červencem roku 1928.

Hvězdný herec, režisér, scenárista a producent Douglas Fairbanks a viceprezident Americké filmové akademie William C. deMille předali 12 trofejí z pozlaceného bílého kovu. Přezdívku Oscar získaly třicet centimetrů vysoké sošky až o pět let později.

1. ročník udílení Oscarů v roce 1929

Velkým tématem onoho večera byl zvukový film, protože to byla poslední ceremonie, kde se uplatnily výhradně filmy, kde herce nebylo slyšet.

Zakládajícího člena Filmové akademie Douglase Fairbankse, kterému se říkalo Král Hollywoodu, čekala neradostná budoucnost. Jeho kariéra zažila s příchodem zvukového filmu rychlý pád.

Slavný snímek Jazzový zpěvák z roku 1927 úplně převrátil celé odvětví, které bylo v té době v úpadku, protože ve 20. letech nebyl film zdaleka tak populární jako před 1. světovou válkou.

Jazzový zpěvák nebyl připuštěn do soutěže o nejlepší snímek, protože Americká filmová akademie se rozhodla, že je nespravedlivé, aby spolu soutěžily zvukový a němý film.

Čtěte také

William DeMille řekl publiku v hollywoodském hotelu Roosevelt, že jen jediná cena z celého seznamu má něco společného se zvukovými filmy. Vypadalo to podle něj dost divně, protože se v té době promítalo už mnoho zvukových filmů.

První cenu Filmové akademie za nejlepší film dostal roku 1929 snímek Křídla – byl to příběh o pilotech 1. světové války, který režíroval William Wellman.

V americkém Los Angeles vrcholí přípravy na nedělní udělování filmových Oscarů

V jedné roli se objevil i Gary Cooper, který právě zahajoval strmou kariéru. Rozpočet ve výši dvou milionů dolarů znamenal, že to byl nejdražší film své doby. Křídla také dostala cenu za technické efekty.

Vítězem soutěže o nejlepší film roku se stal němý snímek Východ slunce. Natočil ho klasik německého filmového expresionismu Friedrich Wilhelm Murnau, kterého dodnes známe jako autora nezapomenutelného hororu Upír Nosferatu.

Hollywood byl tehdy stejně jako dnes světem pomluv, které přispěly k ignorování filmu Bustera Keatona Generál. Hrdinou této klasiky němého filmu byl mladý muž bojující na lokomotivě v občanské válce na straně Jihu.

Udílení filmových cen se roku 1929 obešlo bez současné přehlídky módních výstředností. Vítězka ceny pro nejlepší herečku, tehdy 22letá Janet Gaynorová, si oblékla nenápadné konfekční šaty s uzavřeným límečkem, které si krátce předtím koupila v běžném obchodě. V Hollywoodu byla oceněna za tři role ve filmech Sedmé nebe, Anděl ulice a Východ slunce.

Německá herecká hvězda Emil Jannings dostala roku 1929 cenu pro nejlepšího herce za role ve filmech Poslední komando a Velké pokání.

Čtěte také

Jakmile se rozšířil zvukový film, jeho silný německý přízvuk ho přiměl k návratu do vlasti, kde se proslavil hlavně ve filmu Modrý anděl po boku Marlene Dietrichové. Ve 30. letech hrál i ve filmech šířících nacistickou ideologii, spolupracoval s ministrem propagandy Josefem Goebbelsem, a po válce se proto k filmu už nedostal.

Čestnou cenu dostal roku 1929 také Charlie Chaplin, ale soška byla nedávno ukradena v Paříži. Na černém trhu se prý může prodat za milion dolarů.

V soutěži byl nominován na ceny pro nejlepšího herce, scénáristu a režiséra za film Cirkus, ale vypadl ze všech těchto kategorií, takže na něj zbyla zvláštní cena, údajně kvůli jeho neoblíbenosti v Hollywoodu. Po 43 letech čekal Chaplina další čestný Oscar za celoživotní dílo, které je součástí pokladu světové kinematografie.

Britský deník Daily Telegraph dodává, že i v následujících letech bude udílení Oscarů nepochybně provázet zájem obecenstva na celém světě, rudé koberce, přehlídky extravagantní módy a masové šíření vlastních podobizen z mobilních telefonů, dokazujících, že dotyčný byl při tom.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: Jan Černý
Spustit audio