První dáma českého jazzu měla obrovské srdce – pro lidi i pro muziku. Osudové ženy: Vlasta Průchová

Vlasta Průchová se narodila v červenci 1926 ve slovenském Rožumberku, kam jejího otce dovedly pracovní povinnosti. Ona pak často vzpomínala na Trenčín a život uprostřed lesa s třemi psy a koňmi.

Spřízněné muzikantské duše

Hudební talent prý zdědila po mamince. Osudově ji ale ovlivnil její budoucí manžel Jan Hammer. Seznámili se v roce 1941 ve Zlíně. Město tehdy ožívalo festivalem Filmové žně a koncerty tehdejších swingařů.

„Jan Hammer byl student medicíny a za války hrával se skvělými swingaři, jako byli Traxler, Verberger, Vrba nebo Horčík. Byla to jedna z vůbec prvních bebopových kapel,“ vysvětluje hudební publicista Aleš Benda.

Vlastě bylo pouhých 15 let. O sedm let starší Jan ji snadno okouzlil svým temperamentem a chutí, s jakou hrál. „Navíc výborně zpíval,“ dodává Benda. O pár let později už jako zpěvačka stála na pódiu i Vlasta Průchová.

Manželství jako jam session

„Začínala se studentskou kapelou, ve které zpíval Václav Irmanov, tehdejší velký idol.“ Praha po válce prožívala swingovou euforii. „Jazz a swing hrál prostě všude. A kde se hrál jazz, nechyběla Vlasta ani Jan Hammer.“

Vlasta se za Hammera provdala v roce 1947. Jejich manželství bylo doslova muzikantské. Krátce po svatbě se jim narodil syn Honza, který se naučil velmi rychle hrát na piano. Jejich mladší dcera Andrea zase bubnovala.

Hammer už jako etablovaný lékař nepřestával hrát na basu a vibrafon a Vlasta zpívala. Všichni k nim domů chodili hrát. Jam sessions u Hammerů se brzy staly pojmem.

„Dokonce když v 60. letech přijela do Prahy kapela Luise Armstronga, byli u nich dennodenně hosty. Bubeník Danny Barcelona tehdy daroval malé Andree činel,“ líčí Aleš Benda.

Písnička pro všední den

Největší popularitu Vlastě ale přineslo moderování soutěže Hledáme písničku pro všední den. Kromě spojení s Karlem Krautgartnerem nebo Karlem Gottem tak vznikl i její nejslavnější hit Docela všední, obyčejný den.

„Vlasta tehdy mohla zpívat, koncertovat, natáčet a stala se kmenovou zpěvačkou tehdy vznikajícího orchestru Československého rozhlasu,“ vypráví publicista. To všechno ale změnil rok 1968.

Bez syna

Po sovětské okupaci odjela celá rodina na roční pobyt do USA. Syn Honza získal stipendium na Berklee College v Bostonu, Jan Hammer absolvoval stáž na kardiologické klinice ve Washingtonu. Domů se 43letá Vlasta vracela už jen s manželem.

„Jan Hammer tu měl svoji profesi a pacienty. Honza od první chvíle cítil, že v Americe už zůstane.“ Dokázal se brzy prosadit. O jeho úspěchu v emigraci se ale u nás mlčelo.

„Jako by neexistoval. Když s McLaughlinem vytvořili Mahavishnu orchestra, stala se z něj hvězda. U nás se ale kapela uváděla bez klávesisty,“ dodává Benda.

Obnovená kariéra

Na okraj zájmu se ovšem začínala odsouvat i Vlasta. Až do 90. let nedostala příležitost natočit jedinou desku. Syn Jan se poprvé od emigrace do Československa vrátil v květnu 1989 na pohřeb otce.

„To bylo smutné. Vlasta zůstala sama s dcerou Andreou a s vnoučaty, které částečně vychovávala. Neměla to snadné. Ale její nesmírně optimistická povaha jí pomáhala všechno překonat.“

Po revoluci se kolem Průchové znovu objevili muzikanti její krevní skupiny a ona si mohla splnit svůj sen – vystupovat v klubech a navazovat nová přátelství,“ uzavírá Benda. Vlasta Průchová zemřela v červnu 2006 v Praze v nedožitých 80 letech.