Průměrujme klima po sto letech, radí k lepším klimatickým výsledkům hydropedolog

10. prosinec 2015

Alarm zní na klimatické konferenci v Paříži ze všech stran. Vyjednavači všech 195 zemí dělají co můžou, aby do konce týdne uzavřeli dohodu o snižování emisí skleníkových plynů. Hlasy varující, že jde o mnoho povyku pro nic, zůstávají ale v předsálí.

„Změna se dohaduje už 20 let, a vždy na konci se řekne: o konkrétních opatřeních se dohodneme na příští konferenci,“ připomněl v pořadu Pro a proti hydropedolog Miroslav Kutílek.

Ten také zmínill, že podle posledních zpráv k dohodě nedojde, protože Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika prohlašují, že se nebudou cítit závěry konference zavázány.

„Kdyby nebylo globální oteplování, stále ještě žijeme v malé době ledové. Ten vzrůst teploty, zaplať pánbůh, byl dost rychlý, jinak by nás to stálo mnoho peněz,“ tvrdí Kutílek.

To, že přicházejí období s více povodněmi, není důsledek globálního oteplování, soudí hydropedolog.

Oteplování od poslední doby ledové do dnešní doby, tedy asi posledních 14 tisíc let, začaly dva výkyvy, po kterých začala stoupat teplota mnohem rychleji než dnešní stoupání teploty, vysvětlil vědec.

„Současných 14 tisíc let se vyznačuje tím, že v něm byly nejméně tři fáze, kdy byly teploty vyšší, než jsou ty dnešní,“ upozornil Miroslav Kutílek.


Kutílek: „To, jestli teď bylo pět let tepleji než za posledních 50 let, to není klima. Klima je podle mezinárodních dohod zprůměrovaný statistický soubor dat o počasí za 30 let. Abychom ale věděli, jak klima probíhá, zjistili jsme, že musíme dělat průměry na za 30 let, ale za 100 let.“

Klimatolog Jozef Pecha z Ústavu fyziky atmosféry cítí z pařížských jednání ambice reálně omezit oteplování.


Pecha: „Teď máme oteplení za posledních 100 let o jeden stupeň, zatímco po skončení doby ledové to bylo za stejný čas o 0,1 stupně, tedy výrazně pomalejší klimatická změna.“

„Snažit se sice můžeme, důležité ale je, co se bude dít po Paříži,“ dodal.

Podle něj nikdo ani neočekává, že se v Paříži dohodne konečné řešení. „Spíš se očekává, že nastane dialog mezi bohatými a rozvojovými zeměmi, a toho bylo dosaženo.“

Kutílkovy argumenty klimatolog odmítá. „Malá doba ledová probíhala především na severní polokouli, a proto se nedá se současnou globální změnou klimatu detekovatelnou na celé planetě porovnávat.“

Globální oteplování přináší častější extremity počasí, například větší srážky, což už narušuje stabilitu struktur, které civilizace vybudovala, říká Pecha.

„Teď jsme konfrontováni nejen s globálním oteplováním, ale i s následujícími důsledky, které začínají pro nás být nepříjemné. “

Mluvit o přirozených výkyvech je podle klimatologa chybné.

„I několik teplejších období v předchozích tisíciletích jsou jen relativně krátkodobé výkyvy, které se týkají hlavně severní polokoule, výzkumy nedokázaly potvrdit, že by se týkaly globálního klimatu,“ trval na globální povaze dnešních klimatických změn Josef Pecha.

autoři: tpa , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.