Protest proti dostavbě ropovodu je jednou z prvních akcí, kdy byli indiáni opravdu slyšet. I díky sociálním médiím, říká lingvista

14. prosinec 2016

Letošní podzim ve Spojených státech se nesl ve znamení dvou velkých témat. Tím prvním byly volby prezidenta, tím druhým dostavba ropovodu v délce téměř 1 900 kilometrů. Proti dostavbě protestoval kmen Siouxů, který se obával ohrožení zdroje vody a narušení posvátné půdy. Protesty uspěly a zatím se u indiánské rezervace v Severní Dakotě stavět nebude.

Do rezervace Standing Rock jezdí pravidelně přes 25 let lingvista a spisovatel Jan F. Ullrich, který učí na místní kmenové škole a mluví plynně lakotsky.

„Důvody, proč proti tomu Siouxové, kteří si sami říkají Lakotové, protestují, jsou dva hlavní. Prvním jsou nějaké ekologické záležitosti – bojí se toho, že může dojít k poruše ropovodu a může to nějakým způsobem znečistit vodní zdroje, protože ropovod má jít pod řekou Missouri, která je hlavním zdrojem pitné vody pro kmen Lakotů i spoustu dalších obyvatel Severní a Jižní Dakoty,“ vysvětluje Ullrich.


Je hodně známo, že kmen Siouxů byl jedním z kmenů, které odolávaly tlaku přistěhovalců a USA nejdéle. Stali se symbolem odporu vůči kolonizaci Severní Ameriky a jsou takový ikonický kmen, takže mají velmi silné sebevědomí, silnější než jiné okolní kmeny. Na základě toho také mají velmi silné povědomí o svém původním území. JAN F. ULLRICH

Jako druhý důvod udává, že trasa sice nemá vést přímo přes jejich rezervaci, ale přes jejich tradiční území, které jim bylo přislíbeno Spojenými státy smlouvou z roku 1868. „To území je sporné. Nikdy nebylo nějakým právním způsobem od indiánů odkoupeno nebo vzato. Je to svým způsobem anektované území.“

Z doby kamenné do 20. století za 150 let

Tento kmen prodělal podle Jana F. Ullricha za posledních 150 let přechod z doby kamenné do 20. století, který v mnoha směrech nebyl jednoduchý. Dnes žijí Lakotové moderním způsobem života, žijí v domech, jezdí auty a mají své školy, ale také tradiční obřady, které dnes prožívají obrození.

„Je zajímavé sledovat tu kauzu ohledně ropovodu. Je to jedna z prvních indiánských akcí, ve které se jim podařilo být na veřejnosti opravdu slyšet, částečně i díky sociálním médiím, a také že se jim podařilo to nějakým způsobem zvrátit,“ říká Ullrich. Kauza vyvolala vlnu sympatií z řad americké veřejnosti, včetně celebrit, a svůj účet u banky, která ropovod financuje, zrušili nejen někteří běžní Američané, ale třeba i město Seattle.

Mají původní obyvatelé Ameriky pocit, že jsou diskriminovaná menšina? Mění se pro ně něco k lepšímu? A jak funguje samospráva v indiánské rezervaci? Poslechněte si celé Interview Plus s Janem F. Ullrichem >>

autoři: bum , jpr
Spustit audio