Prostorová orientace u myší jako zbraň v boji proti Alzheimerově chorobě?

10. červen 2016
Laboratorní myš

Nejen lidé, ale i zvířata mají v mozku jakousi GPS nebo prostorovou orientaci. Jak funguje? A mohou poznatky o ní pomoci třeba pacientům s Alzheimerovou chorobu nebo schizofrenií?

„Prostorová orientace je společná jak lidem, tak zvířatům,“ uvedl v Magazínu Leonardo neurofyziolog Aleš Stuchlík, vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

Všichni živočichové, kteří se pohybují, potřebují tuto schopnost. Zvláště u savců je prostorová orientace dobře propracována, dodal vědec.

Hlodavci, protože jsou geneticky poměrně blízko člověku, jsou proto používáni jako rozšířené biomodely. „Například u laboratorní myši stejné molekuly přenašejí signály od jedné nervové buňky ke druhé jako u člověka.“

Co tedy neurofyziologie na hlodavcích zkoumá, a jak poznatky aplikuje v oblasti lidského mozku?

„Zabýváme se především strukturou mozku, která se nazývá hippocampus. U laboratorních hlodavců zabírá poměrně velkou část mozku, u člověka je menší. Je právě zcela zásadní pro prostorovou orientaci,“ vysvětlil Stuchlík.

Čtěte také

Například u Alzheimerovy nemoci je jedním z klíčových příznaků porušení orientace a schopnosti se navigovat, například v supermarketu.

„V motolské nemocnici máme arénu založenou právě na principu prostorových úloh, kde testujeme pacienty a lidské dobrovolníky. Snažíme se dát do souvislosti to, jak funguje jejich hippocampus s tím, jak se navigují.“

Výzkum neurofyziologů se do praxe přenáší ve dvou rovinách. „Snažíme se podílet na vývoji nových léčiv, které by mohly pomoci v některých neurodegenerativních onemocněních. Tyto látky se ukazují jako nadějné,“ popsal vědec.

„Také se snažíme v naší aréně testovat lidské dobrovolníky a pacienty,“ doplnil.

Právě testovací aréna je formou časného screeningu, tedy diagnostiky neurodegenerativních a kognitivních poruch.

„Když tento typ nemoci podchytíte záhy, tak významným způsobem vylepšíte možnosti léčby. Ta funguje sice jen částečně, ale když se to ví včas, tak jsme schopni pacientům lépe pomoci,“ shrnul Aleš Stuchlík.

Spustit audio
autoři: Veronika Paroulková, Terezie Jirásková, Ondřej Čihák