Prostituce: Je sex zboží, služba, nebo zločin?

„Švédský model je založen na tom, že stíhá ty, kdo si sex kupují,“ řekla v pořadu Pro a proti Jana Smiggels-Kafková z České ženské lobby.

Podle ní jde navíc hodně peněz do tzv. exit programů, aby prostitutky mohly volit jinou alternativu a hledat si práci a živobytí jinde.

Smiggels-Kafková: „Model postihování klientů a nikoli prostitutek funguje ve Švédsku už deset let, a statistiky zatím vypadají slibně. I proto ho nedávno přejala Francie. Mění se etický postoj společnosti k prostituci. Sex začíná být vnímán jako něco, co není předmětem obchodu.“

„Jako idealistka jsem přesvědčená, že státy by se měly snažit hledat nějaké alternativy a zajistit svým občanům a občankám důstojný život,“ vysvětlila Smiggels-Kafková.

Ta považuje za selhání státu situaci, kdy ženám připadá prostituce jako jediná zbývající alternativa. „Je to náročné a velmi rizikové povolání. Drtivá většina z nich to nedělá nijak radostně, a nemá skvělé výdělky. To si většina lidí neuvědomuje.“

Ředitelka neziskové organizace Rozkoš bez rizika Hana Malinová má odlišnou perspektivu.

Malinová: „Osobně jsem viděla například ve Finsku, jak je sexuální nabídka kamuflována. Nenabízejí se sexuální služby, ale dívka má kolem krku třeba zubní kartáčky a tváří se, že nabízí zubní kartáčky. Takže nevím, do jaké míry to mění postoj společnosti, a do jaké míry to deformuje nabídku a poptávku.“

Ani zkušenosti s exitovými programy v cizině ředitelku nepřesvědčily. „V Německu nebo v Holandsku žádná úžasná a kvalifikovaná místa pro ženy opouštějící prostituci nejsou. Myslet si jako bývalá prostitutka, že po mně bez praxe a vzdělání trh sáhne, to nefunguje.“

Druhá strana řešení, legalizace prostituce, má podle ředitelky úskalí, která jsou relativně nová.

„Bavíme se o legalizaci, která postihuje hmatatelné formy prostituce, ale dnes se všechno pomalu posunuje do virtuálního světa, kde všechny nabídky probíhají přes internet. To je ze strany státu velmi těžko uchopitelné,“ varovala Hana Malinová.