Propojuje víru a pohyb. „Nejúžasnější je, když se člověk naučí slyšet tělem,“ říká lektor Kubeš

Čtěte také

Vyrůstaly jsme ve zvláštním mixu křesťanství a buddhismu, přibližují sestry Geislerovy. Jak vzpomínají na otce japanologa?

„Když se podíváte na cestu křesťanství a cestu Východu, tak Východ to má propojené s tělem. Křesťanství to neumí, nebo doteď neumělo,“ vysvětluje pohybový specialista pro Český rozhlas Plus.

Studium teologie mu pomohlo poznat víru, cesty náboženství a umožnilo mu i více směřovat svůj život. Na svých kurzech tak propojuje zdravý pohyb s křesťanskou vírou a zaměřuje se na tělo, které západní víra může opomíjet.

„Není tady nic křesťanského, co by propojovalo spiritualitu. A zároveň se toho lidé bojí,“ poukazuje. „Takže už to je obraz toho, že věřící člověk jde cestou ducha, ale na tělo myslí méně.“

Čtěte také

Lidi odlišuje od zvířat spiritualita. I věci, které nelze vnímat smysly, nesou silné emoce, tvrdí neuropsychiatr

Své kurzy tematicky zaměřuje například na mobilitu, sílu nebo otevřenost a od obecné myšlenky přechází ke konkrétním krokům.

„S tělem musíte začít pracovat nějak postupně. Nemůžete začít pracovat s nohou, když máte špatně postavenou pánev,“ vysvětluje. „Jde mi taky hodně o to, aby člověk pochopil, proč to tělo tak stavím, proč ho tak formuji.“

„Slyšet tělem“

Zážitek z pohybu si lidé mohou převzít i do víry a vztahu s Bohem. Lektor je pohybem postupně provází a vnímá, jestli se jím tělo nechá vést.

Čtěte také

Vnímat své tělo a zařadit pohyb. Pravidelné zastavení je základem změny, míní rehabilitační lékařka

„Najednou je to taková spolupráce ruku v ruce,“ přibližuje. „Na základě toho lidem říkám, že takhle vnímám i Boha. Jakmile ho neslyším, tak může být všemocnější, ale když s námi chce pracovat, tak nejde dál, když ho neslyším.“

Vliv pohybu a doteky mohou některá těla začít vnímat až s odstupem času. Podle pohybového specialisty jde o velmi individuální záležitost, kterou ovlivňuje i psychika, těžkosti nebo strachy, které se do měkké tkáně propisují.

„Ve svalech jsou emoce, to není jen mechanika,“ vysvětluje. „Myslím, že nejúžasnější je, když se člověk naučí slyšet tělem. Když musíte vnímat, jak se ta kost hýbe, jaké svaly se pohybují.“

Čtěte také

Tělo beru jako hudební nástroj. Tancem se dá krásně hovořit k divákům a vyjádřit i hlubší příběhy, míní tanečnice Linda Svidró

V některých případech se pak za lidi, kteří si s pohybem nevědí rady, v tichosti modlí a věří, že pokud neví a nemůže pomoci on, pomůže Bůh.

„Myslím, že to je takový game changer v té cestě s náboženstvím nebo v té víře, že nakonec ta hlavní změna se děje tak, že ji dělá Bůh,“ uzavírá pohybový specialista. „Klíč k životu je naučit se více vnímat, slyšet, a pak se nechat vést.“

Co ho přivedlo ke studiu teologie? Proč nemá rád dělení na „dobrý“ a „špatný“ pohyb? A jak díky pohybu vykročit ze stereotypu? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.