Promlčet, nebo potrestat válečné vraždy? V Bundestagu před 56 lety ukazovali prstem na Československo

17. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vláda SRN Ludwiga Erharda v roce 1965

V březnu 1965 se v německém Spolkovém sněmu rozpoutala bouřlivá diskuze. Za dva měsíce měl svět oslavit 20. výročí konce druhé světové války a podle tehdejšího německého trestního práva by tak mohly být promlčené vraždy spáchané do roku 1945. Političtí představitelé země řešili zásadní otázku. Dají se nacistické zločiny promlčet, anebo Německo přizná odpovědnost za tyto události a bude je chtít potrestat nehledě na čas, který od nich uplynul?

Podle mezinárodního práva k promlčení nesmělo dojít. Jenže mezinárodní právo platilo pro všechny státy kromě Německa, které tyto úmluvy po roce 1945 nepodepsalo a z pochopitelných důvodů se nepřihlásilo ani k mezinárodnímu norimberskému tribunálu.

Čtěte také

Jeden z klíčových argumentů, který v Bundestagu zazněl, se týkal otázky stíhání zločinů spáchaných na Němcích po skončení války.

Viceprezident Spolkového sněmu doktor Richard Jaeger upozornil na to, že v Československu platí zákon číslo 115/1946 sbírky z 8. května 1946, který vraždy spáchané v rámci takzvané spravedlivé odplaty v podstatě činí promlčenými.

Jednalo se o zločiny od počátku okupace až do 28. října roku 1945. Dokonce i vraždy spáchané během takzvaného divokého odsunu, který si vyžádal životy tisíců lidí, byly považovány za promlčené. Podle toho vypadalo také prošetřování těchto případů.

„Je otřesné, když v Československu vznikl zákon v oblasti trestního práva, kterým jsou všechny zločiny, jež souvisejí s vyhnáním, prohlášeny za právo, a to ještě se zdůvodněním, že se jedná o odplatu. Jestli je někde na světě revanšismus, pak hovoří z tohoto českého zákona. Zákona, jímž jsou i vraždy dětí považovány za právo,“ vysvětloval doktor Jaeger.

Čtěte také

Sám byl přitom zastáncem toho, že nacistické zločiny nesmějí být nikdy zapomenuty nebo promlčeny. Ke stejnému názoru nakonec dospěli i němečtí poslanci.

Chuť trestat nacistické zločince se v poválečném Německu od roku 1945 proměňovala. Vyšetřování často brzdili osobnosti přímo uvnitř státního aparátu. Mnoho lidí, kteří se na vražedné mašinérii podíleli, tak nebyli dodnes potrestáni.

V pořadu zazní nahrávky z rozhlasového archivu i vzpomínky pamětníků, jak je zachytila Paměť národa. Hovoří historik Vojtěch Kyncl. 

Spustit audio

Související