Prolomit vlny: Opakování chyb Occupy Wall Street bude pro Black Lives Matter fatální

Hnutí Black Lives Matter se od té doby pevně zakotvilo ve světě amerických médií a politiky. Přes výraznou viditelnost některých postav, které vstoupily do veřejného povědomí právě díky tomuto hnutí, se mezi mnohými sympatizanty začíná rozmáhat skepse. Black Lives Matter sice katapultovalo ve známost aktivisty jako Aliciu Garzu, Brittany Packnett nebo DeRaye McKessona, pro většinu z takřka anonymních protestujících se však mnoho nezměnilo.

Čtěte také: Alright! Aktivisté reagovali na policejní násilí skandováním textu Kendricka Lamara

Jedním z největších problémů jsou nejasně deklarované cíle hnutí. Nad obecný výkřik, že na černých životech záleží, se kterým takřka všichni souhlasí (i když ne že by se ho někteří politici nesnažili zrelativizovat), hnutí neusiluje o takřka žádné konkrétní politické kroky. „Je těžké uniknout pocitu, že pro Black Lives Matter je charakteristické totéž co pro velkou část protestů současnosti: jde jim více o sebeutvrzení a hojení než o skutečné chopení se moci,“ vyjadřuje svou skepsi, ve které lze najít ozvěny právě Occupy Wall Street, americký komentátor Doug Henwood ve své knize My Turn.

V létě loňského roku přerušili členové Black Lives Matter shromáždění několika kandidátů na amerického prezidenta, především těch z Demokratické strany, kteří by měli mít pro jejich snahu větší pochopení. „Nevěřím ve změnu smýšlení, věřím ve změnu zákonů, alokace zdrojů, toho, jak systém funguje. Nezměníte smýšlení každého jedince, to se vám nepodaří. Můžete dál pokračovat v hnutí, které jste založili, a asi se vám podaří změnit smýšlení nějakých lidí. Ale pokud zůstaneme u toho, budeme tu za deset let znova a budeme se bavit o těch samých problémech,“ odpověděla trefně Clintonová aktivistům.

Přes velká slova před kamerami mravenčí práce s komunitami a policisty ve vyloučených lokalitách pokulhává. Nabízí se pochopitelně vysvětlení, že odtrženost od lokálních komunit je z velké části zapříčiněna deklarovanou decentralizací hnutí. Snaha nevázat se na strukturovanou hierarchii může v kombinaci s nejasně deklarovanými cíli způsobovat ještě jednu fatální vadu: platforma je snadno zneužitelná pro účely, které by asi řadového sympatizanta příliš nepotěšily.

Beyoncé |foto: Columbia Records

Nejlepším příkladem toho je právě zmíněný DeRey McKesson a Campaign Zero, kterou McKesson propaguje. Ten se díky hnutí Black Lives Matter vyšvihl do záře reflektorů – dnes je jedním z 10 lidí, kteří na Twitteru mají tu čest být sledováni Beyoncé. Svou virtuální popularitu se teď snaží přetavit v úspěšnou kandidaturu na starostu města Baltimore. Vše má jeden drobný háček: McKesson a jeho agenda se zdá být pevně svázaná s kontroverzní nevládní organizací Teach For America. McKesson nejenže byl členem TFA, ale podle všeho od organizace dostal přes 10 tisíc dolarů na svou kampaň. Teach For America však u mnoha Afroameričanů nemá příliš dobrou pověst. A to právem.

Například ve městě New Orleans bezprostředně po hurikánu Katrina (na který ve svém posledním klipu odkazuje právě Beyoncé) bylo právě díky Teach For America nahrazeno přes 7 tisíc místních, kteří byli protiprávně propuštěni. Velkou část z nich tvořily afroamerické učitelky s blízkým vztahem k místním komunitám. Nahradili je však nezkušení, povětšinou bílí absolventi bez jakýchkoliv místních vazeb. Nejednalo se o žádnou náhodu, ale o standardní modus operandi organizace snažící se prosadit svoji privatizační agendu ve školském sektoru přes odpor učitelských odborů.

Čtěte také: Prolomit vlny: Doutnající konfederace a dřímající potenciál sklonku Obamova prezidentství

Hlavním cílem Black Lives Matter původně mělo být hlavně udržet mladé afroamerické muže mimo dosah policejních kulek, ale v druhém plánu i mimo věznice. Po nenápadných posunech ze strany nejviditelnějších aktivistů může paradoxně dojít k úplnému opaku. Prosazovaná politika organizace Teach For America soustavně ohrožuje živobytí starších afroamerických žen a tím nepřímo i jejich pozice pilířů místních komunit, které mnohdy představují. Jedinou otázkou je, jestli jde hnutí ještě zachránit ze spárů několika protestních celebrit s vlastní agendou. Ty totiž mohou se současnými plány napáchat v komunitách jménem hnutí, které je mělo chránit, více škody než užitku.