Projev Gustáva Husáka

00550113.jpeg

V dnešní ukázce z rozhlasového archivu si připomeneme události roku 1946.

Určitě byste na majitele hlasu v ukázce netipovali budoucího normalizačního prezidenta a ústředního tajemníka Komunistické strany Československa Gustáva Husáka. Ten promluvil pět dní po prvních poválečných volbách (31. 5. 1946) na bratislavském náměstí ke komunistickým stoupencům na Slovensku takto:

26. května 1946 se v Československu konaly nejen poválečné, ale zároveň na dlouhých 44 let poslední demokratické parlamentní volby. Samozřejmě lze o skutečné demokratičnosti těchto voleb diskutovat a nebyli bychom daleko od pravdy, když bychom volbám v roce 1946 spíše přiřkli adjektivum "zmanipulované". Faktem však zůstává, že komunisté v nich získali 40 % hlasů a poprvé v historii Československé republiky se dostali do vlády.

V pondělí 27. května oznámilo Rudé právo palcovými titulky: "Komunisté vedoucí silou národa. Ještě žádná politická strana neobdržela tak velkou důvěru - V nejdemokratičtějších volbách lid potvrdil a rozšířil mandát komunistů - Radostná nálada lidu - Jen nepatrný počet hlasoval bílými lístky proti lidově-demokratickému režimu a proti Národní frontě."

Na Slovensku sice vyhrála přesvědčivě Demokratická strana (62 %), ale do čela byli dosazeni komunisté (ve volbách měli jen 30 %). V českých zemích kandidovala KSČ, na Slovensku KSS a po volbách se jejich hlasy sečetly.

Snaha slovenské Demokratické strany, aby mohla kandidovat na celém území státu stejně jako komunisté, byla vedoucími představiteli Národní fronty jednoznačně zamítnuta.

Z následující části projevu Gustáva Husáka, který razil stalinistickou podobu změn i na Slovensku, uslyšíte, že v otázce podoby Demokratické strany měl jasno.

Jak se ale později ukáže, i zapálené angažmá v sovětizaci Slovenska nestačilo k tomu, aby se Husák nestal jednou z loutek likvidačního divadla. Jeho kamarád z bojů SNP a stranický soudruh Viliam Široký, kterého tak okázale omlouvá z neúčasti na manifestaci, byl jedním z těch, kteří mu za devět let prokázali soudružskou pomoc. Široký coby předseda KSS společně s dalšími soudruhy vymyslel politický proces s nacionálně-buržoazním spiknutím, jehož členem měl být i Husák. I takto se píšou dějiny. Dějiny zrady, prolhanosti a zištnosti.

Jsou lidé, kterým vlastní minulost nestačí k pochopení. Osobnost doktora Gustáva Husáka zastihneme ještě v dalších zlomových momentech Československa. I ty ale bohužel nepatří k těm, na které se rádo vzpomíná. I přesto (nebo právě proto) by se na ně nemělo zapomenout.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 25. 5. 2007.