Projekt Slepice v nouzi úspěšně bojuje proti klecovým chovům. Adopcí i osvětou
Víte, že slepice se může dožít až desíti let? Tuto šanci ale nemá většina zvířat z velkochovů. Jakmile nenesou podle tvrdých plánů, končí v kafilériích, často i v juniorském věku. Řešení tohoto stavu nabízí projekt Slepice v nouzi, který v Magazínu Leonardo představil Petr Dobrý z Hnutí Duha.
„Slepice pochází původně z afrických lesů, kde žilo hejno třeba deseti slepiček s jedním kohoutem. Slepice snesla 12 vajec za rok, vyseděla z nich kuřátka a tím snáška skončila,“ popsal přirozený cyklus drůbeže aktivista.
V dnešní době jsou slepice zavřeny ve velkochovech, kde nemají ani denní světlo, jsou nuceny snášet minimálně jedno vajíčko denně, aby byla splněna norma snášky.
„Je několik druhů chovů, v těch klecových, které jsou v Česku bohužel nejrozšířenější, slepice žije na rozměru trošku většího papíru formátu A4. Takže rok stráví bez toho, aniž by mohla roztáhnout křídla.“
Adopcí pomůžete nejen slepici, ale i sami sobě, tvrdí aktivista. „Ve chvíli, kdy se otrhaná a zubožená slepička dostane na zahradu, poprvé má možnost vidět trávu a slunce, popelit se, radovat se i smutnit.“
Chov slepice nijak zvlášť náročný není. „Musíte si jen pořídit kurník, do kterého musíte slepičky na noc zavírat, jinak je první liška nebo kuna uloví.“
Slepice samozřejmě dále snáší. „Snáška je sice menší, ale slepice klidně ještě několik let snáší až čtyři vajíčka za týden.“
Kromě toho má slepice na zahradě mnoho užitečných rolí. „V permakultuře se tomu říká slepičí traktor, protože zvířata vyzobávají škůdce, rozhrabují sklizené záhonky a hnojí zahradu.“
Jaký je rozdíl mezi klecovými a domácími vejci? „O tom se vedou velké spory, jestli je domácí vajíčko zdravější. Nejsem chemik, ale už jen když zvíře žije tak, jak mu vyhovuje a přirozeně, tak se to určitě přenáší i do vajíčka.“
„Každý, kdo má možnost si porovnat domácí vajíčko a vejce z velkochovu, tak ví, jaký je v tom rozdíl.“
Zájem je ohromný, tvrdí Petr Dobrý
Jak postupovat, pokud bychom chtěli slepici adoptovat? „Je několik možností. Na našem webu Slepicevnouzi.cz je seznam velkochovů i s kontakty, kde se můžete optat, kdy zvířata vyřazují, a pokud velkochov prodává veřejnosti, domluvit se.“
„Případně je možné i slepičky objednat u nás. Jednou za rok objíždíme republiku a nabízíme slepičky z velkochovů k adopci. Spolupracujeme především s menšími velkochovy, protože tam ten vztah majitele ke zvířatům ještě je a sami majitelé jsou rádi, že jejich slepice nejdou rovnou na jatka.“
Zájem veřejnosti je prý ohromný a převyšuje kapacity organizátorů projektu. „V těchto dnech rozvážíme 1500 slepiček. Když jsme to dali na Facebook, tak byly rozebrány za jeden den.“
Součástí projektu je také osvěta. „Kdo chce pomoci, ale nemůže slepice adoptovat, stačí, když nebude podporovat klecové chovy. Stačí koukat na to, co kupujete. Neřešme obrázky šťastných slepiček na krabičce, ale kódy na jednotlivém vajíčku.“
„Je to jednoduché. Kód je poměrně dlouhý, ale nám stačí si pamatovat první číslo. Čím vyšší je, tím je to horší: 3 je klecový chov, 2 je chov v hale, jednička je chov na volno a 0 je biochov. Pokud nechceme podporovat klecové chovy, nekupujme vajíčka s číslem 3 na začátku,“ doporučil Petr Dobrý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.