Prodloužení školní docházky je nesystémové a sociální vyloučení neřeší, tvrdí expert

29. prosinec 2017

Nastal čas oprášit nápad na delší povinnou školní docházku? Ten měly některé z předchozích vlád jako součást strategie v boji proti sociálnímu vyloučení. Pomohla by povinnost chodit déle do školy tomu, aby děti ze sociálně vyloučených rodin nekončily na úřadech práce? Nebo by šlo jen o represivní opatření státu, který by ve vzdělávacím systém jen držel ty, kteří se už vzdělávat nechtějí?

„Prodloužená povinná školní docházka by měla být nebo nějaká její alternativa,“ uvedl v pořadu Pro a proti náměstek libereckého primátora pro školství Ivan Langr.

Tomu jde především o propojení vzdělávací a sociální politiky. „Velmi dobře vím, jak se prostupují a jak je složité je od sebe oddělovat. Dostaňme se tedy až k sedmnácti rokům věku, jako je tomu v severských zemích.“

Sociální složka prý je na výkonné úrovni zajištěna dostatečně. „Zaměřují se na ní OSPODy, neziskové organizace a další sociální služby. Ale jejich dopad je velmi slabý,“ uznal úředník.


Teď už to není o individuálním selhání některých rodin, ale je to systémový problém. A na ten musíme reagovat systémovým opatřením, tedy celoplošným, ne jen posilováním sociální práce. Ivan Langr

Podle něj každá politika, zvláště je-li revoluční, sebou nese rizika. „Byla by určitě část těch, kteří by změnu nesli nelibě a sítem by nadále propadali. Mně ale nejde o dospělé, u těch vzorce chování nezměníme. Máme však šanci u dětí, a tak se o to musíme pokusit.“

„Je potřebné kombinované opatření, které projde jak vzdělávací, tak sociální politikou s pozitivním dopadem do sociální oblasti. A prodloužení povinné školní docházky nebo její alternativy s účinnějším propojením sociální intervence v rodinách by už fungovat mohlo,“ věří Ivan Langr.

Editor serveru Pedegogicke.info Janek Wagner je přesvědčen, že prodlužování školní docházky nic nezmění. „Dokonce se domnívám, že by neměla být povinná školní docházka, ale povinné vzdělávání.“

„Volba vzdělávací cesty by měla být individuální, tam ta docházka být nemusí. Rodiče mohou vzdělávat své děti doma, ale můžou to dělat například komunitní školy.“


Prodloužit školní docházku je naprosto nesystémové. Bude to mít úplně jiné dopady, včetně kriminalizace rodičů, protože část z nich bude docházku odmítat. Janek Wagner

Sepětí vzdělávací a sociální politiky se může dít i v komunitě. „Pokud by se intervence přímo směřovala do rodin nebo vyloučených komunit, tak by byla určitě účinnější. Musíme pracovat nejen s žákem, ale s celou rodinou, komunitou, vyloučenou lokalitou.“

Sociální opatření nefungují, odmítl expert. „Nemají žádné pozitivní výsledky. To, že se vytvářejí nová ghetta ukazuje, že stát totálně v této oblasti selhal.“

„Ta intervence musí začít dřív než v těch 15 letech. Pan Langr volá po tom, že se prodlužuje školní docházka od 15 let výše, ale my potřebujeme intervenci o deset let dříve,“ konstatoval Janek Wagner.

autoři: kko , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.