Procházková o Babišově cestě: Je to logické. Kazachstán a Ázerbajdžán jsou energeticky zajištěné
Premiér Andrej Babiš (ANO) se vrací z první zahraniční cesty mimo Evropskou unii. V Ázerbájdžánu a Kazachstánu patřily k hlavním tématům dodávky ropy a plynu. „V kategorii pragmatické zahraniční politiky je ta cesta logická. Situace s energetickými surovinami je doslova kritická a region Střední Asie a Kavkazu je ve srovnání s jinými stabilní. Jsou to státy energeticky dobře zajištěné, se kterými máme dlouhodobé vztahy,“ říká v Interview Plus novinářka Petra Procházková.
Ázerbájdžán je podle ní spolehlivým dodavatelem energetických surovin a s Českem udržuje poměrně vřelé vztahy, přestože to v minulosti patřilo k ostrým kritiků zdejších autoritářských poměrů.
Čtěte také
„Dlouhodobě se snaží dostat do Evropy, vžil se pro to pojem kaviárová diplomacie, kdy se ázerbájdžánští politici a diplomaté snažili nedostatky zakrýt svým ropným bohatstvím,“ uvádí reportérka Deníku N.
Směřování země ovlivňují také chladné vztahy s Ruskem, které zhoršili sestřelení ázerbájdžánského civilního letadla v roce 2024. Prezident Ilham Alijev se proto stejně jako loni nechystá na květnovou přehlídku do Moskvy a země nakupuje vojenské technologie.
Podobně jako v Rusku režim pronásleduje například novináře, kteří upozorňují na korupci vládnoucího klanu Alijevů, často pod záminkou stíhání za vlastizradu nebo terorismus.
Čtěte také
Takto byl k 15 letům vězení odsouzen i Bahruz Samadov, který v minulosti působil na Univerzitě Karlově.
„Jestli něco mají Ázerbájdžán a Rusko společného, tak velice šikovnou likvidaci jakékoli konkurence předtím, než vůbec může vzniknout. Potřebujete politické strany a přístup do médií nebo na sociální sítě. A když to není, tak lidé volí jen to, co znají. Pak ani nemusí docházet k nějakému masivnímu falšování voleb,“ popisuje Procházková, podle níž režim dále posílilo vítězství v dlouholetém konfliktu s Arménií.
Čínská malina
Pragmatickou zahraniční politiku vede také Kazachstán, který je sice velmi závislý na Rusku, ale blízko má i k Číně a snaží se mezi oběma svými sousedy balancovat.
Čtěte také
„Je to opravdu velký země s velkým bohatstvím, má největší zásoby uranu na světě. Snaží se vyjednávat i s Evropou a Spojenými státy, ale leží tam, kde leží, a od toho se odvíjí jejich zahraniční politika. Ale vliv Ruska se rok od roku snižuje,“ vysvětluje novinářka.
Babiš svou cestu končí v Uzbekistánu, který na rozdíl od předchozích dvou zemí není energetickou velmocí. A přestože se také snaží o pragmatismus v zahraniční politice, dostává se pod stále větší vliv Číny, která je jeho největších obchodním partnerem a investorem.
„Čína je obrovská síla a pokud bude chtít, tak lidově řečeno Uzbekistán schlamstne jako malinu. Dokáže si země kupovat, zde to dělá podobně jako v Africe, kdy investuje do těžby nerostného bohatství, zde uranu. A investice v podobě půjčky se pak splácí podílem na těžbě, takže se v zemi uchytí na opravdu dlouho,“ dodává novinářka Deníku N.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
