Procházka Bukureští

15. červenec 2009
Sedmý světadíl

Bukurešť je se svými více než dvěma miliony obyvatel třetím největším balkánským městem. Na první pohled ji charakterizuje chaotická směs přecpaných ulic, betonových paneláků a velkolepých, leč nedokončených staveb z éry socialismu. Přesto je možné i zde najít několik pozoruhodných zákoutí a staveb.

Většina z nich pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy město coby centrum obnoveného Rumunského království prožívalo svá nejkrásnější léta. Mladý stát, jehož existence byla podporována mocnou Francií, se ke kultuře svého patrona hlásil třeba i stylem nové výstavby. Bukurešti plné moderních bulvárů a parků navržených francouzskými nebo ve Francii vystudovanými architekty se tehdy dokonce začalo přezdívat Paříž Východu.

Jeden z bukurešťských kostelů

Na přelomu 19. a 20. století v rychle se měnícím městě vedle sebe koexistoval fantastický přepych a nejhlubší bída. Mohli jste tu potkat chudinu žebrající před honosnými paláci nebo se procházet elegantními bulváry, které sousedily s nuznými čtvrtěmi. Poválečný komunismus tyto extrémy poněkud uhladil, a nebýt megalomanství diktátora Nicoly Ceausesca, který v 80. letech započal s asanací historických čtvrtí, snad by si Bukurešť dokázala i to lepší ze své někdejší tváře uchovat podnes. Vize nového socialistického velkoměsta, kterou Ceausescu dokázal prosadit, však zavdala k likvidaci celých bukurešťských bloků. Tu pak následovala výstavba betonového města nazvaného Centrul Civic, jehož součástí je i olbřímí palác Casa Popurului určený pro komunistické vůdce.

autor: Petr Slinták
Spustit audio