Proč zmizel gigantický hmyz
Před 300 miliony let se nad karbonskými mokřinami vznášely gigantické vážky Meganeura, které měly rozpětí křídel přes 70 centimetrů. Tento hmyz se objevil i v dnes již klasickém českém filmu "Cesta do pravěku".
V pravěku existovalo více hmyzích gigantů, ale postupem času se hmyz zmenšil až na současnou úroveň. Dnešním největším broukem je jihoamerický Titanus giganteus, který dosahuje délky 16, podle některých pramenů i 20 centimetrů. Jedna z teorií, které se snaží zmenšování hmyzu vysvětlit, hovoří o dýchání hmyzu.
Hmyz dýchá takzvanými trachejemi - trubičkami, které ústí na povrchu těla a kyslík rozvádějí přímo k buňkám jednotlivých orgánů. Čím je hmyz větší, tím je tento způsob dýchání méně efektivní. V pravěku byl ovšem obsah kyslíku v atmosféře mnohem větší, než je dnes - vzduch obsahoval 30 až 35 % kyslíku. Tím se snižovaly nároky na výkonnost dýchacího systému a gigantický hmyz se mohl vesele vyvíjet. Se snižováním procenta kyslíku ve vzduchu ovšem jeho éra skončila.
Doktor Alexander Kaiser z Midwestern University spolu s kolegy z Argonne National Laboratory studoval vztah mezi dýcháním a velikostí za pomoci detailních rentgenových snímků různě velkých druhů brouků. Zjistil , že s rostoucí velikostí hmyzu zabírají tracheje v těle a zejména končetinách hmyzu čím dál větší prostor. Hmyz, který by v současné atmosféře přerostl dnešní největší druhy, by na "uskladnění" dostatečného množství trachejí ve svém těle neměl dost místa.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.