Proč se v kosmu častěji ucpává potrubí? Bakterie se tam chovají jinak než v laboratoři
Některé mikroby vytvářejí ve stavu beztíže jiné tvary než na Zemi. Tak vyšel experiment americké NASA na Mezinárodní kosmické stanici. Cílem pokusu bylo vyzkoumat, jak se budou v prostředí ISS chovat dva druhy bakterií společně.
Pokus americké NASA nebyl zdaleka jen akademickým cvičením. Vyšlo z něj, že v kosmu bakterie vytvářejí biofilmy, kterými obvykle reagují na stres, třeba na nedostatek živin.
„Motivací expertů bylo zjistit, proč se odpadní potrubí na ISS tolik ucpává proti situaci na naší planetě,“ říká biochemička Klára Hlouchová, která připravuje jiný experiment pro českou misi na ISS.
Biofilm a van Gogh
Pokus měl nečekaně i estetický výsledek. Některé bakterie tvoří v kosmu husté a vizuálně atraktivní tvary, které vědci připodobnili k dílu van Gogha Hvězdná noc. Jinak ale tím, co bakterie dělají, vědce nepotěšili.
„Měli bychom vědět, jak budou reagovat, než je sebou vezmeme na několika měsíční cestu do vesmíru. Posádka bude podléhat riziku, pokud se ukáže, že nějaká infekční agens tam rostou lépe a rychleji,“ poznamenává evoluční bioložka a spisovatelka Julie Nováková.
Močová infekce
Badatelka upozorňuje, že ve svých tělech máme mikrobiom, kde je vždy bakterií více druhů, a ten si rovněž s sebou astronauti vezou do vesmíru, včetně ISS, byť ji chceme mít co nejčistší.
„Je důležité vědět, jak bakterie porostou, jak si poradí nejen s mikrogravitací, tedy stavem beztíže, ale třeba i se zvýšenými dávkami záření,“ dodává student a laureát Ceny Neuron Rising Star Václav Verner.
Například infekce močových cest některého z astronautů se podle něj právě touto cestou může rozšířit.
Budoucí mise
Klára Hlouchová připomíná, že zátěží pro bakterie je už jen samotná cesta na ISS, Ideální srovnávací pokus by proto probíhal přímo na stanici.
Část vzorků by vědci vystavili mikrogravitaci, kontrolní vzorky by umístili v centrifuze simulující pozemskou gravitaci.
„Tak by bylo možné lépe odddělit mik, kde by vzorek byl vystaven stejným podmínkám jako na zemi,“ říká vědkyně.
Podpis ve vesmíru
Poznatky z pokusu můžou být užitečné i pro misi českého astronauta Aleše Svobody.
Čtěte také
„Budeme přemýšlet o tom, jak mohli vznikat předchůdci bakterií, takzvané protobuňky,“ říká Klára Hlouchová. Vědci uvažují o tom, že bylo zajímavé
„Bylo by zajímavé se podívat nejen na zemskou gravitaci a mikrogravitaci, čili stav beztíže, ale i na různé mezistupně pro budoucí mise na Měsíc nebo na Mars,“ podotýká Julie Nováková.
Podle ní je znalost chování bakterií v kosmu důležitá i pro hledání fosilizovaných stop případných mikrobiálních společenstev. Jedná se o jeden typ tzv. biosignatur, možnách stop života v kosmu.
Co nás chrání před kosmickým zářením? Jak se v kosmu mění bakterie? Které chemikálie stojí za pozornost na Marsu? Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové. Debatují biochemička Klára Hlouchová, evoluční bioložka a spisovatelka Julie Nováková a studentský badatel Václav Verner.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
