Proč nekácet baobaby? Tisícileté stromy hostí více hub a udržují zdravou půdu
Studie z Chile prokázala, že tisícileté stromy hostí nejméně dvojnásobek druhů mykorhizních hub oproti mladým porostům. Když se pokácejí, zboří se i podzemní síť z houbových vláken a ohrozí život v půdě. K tisíciletým stromů se řadí například baobaby, které proslavil mimo jiné spisovatel Antoine de Saint Exupéry v knížce o Malém princi.
„Za posledních dvacet let, což je poměrně krátký časový úsek, osm tisíciletých baobabů odumřelo,“ varuje půdní biolog Petr Kohout. Na světě přitom donedávna žilo jen asi patnáct až dvacet těchto stromů.
Ještě pětadvacet let od výsadby nových stromů na bývalé zemědělské půdě je složení podzemních hub, které se stromy žijí, stále výrazně chudší než v původních starých lesích.
Prostorný kořen
K nejslavnějším dlouhověkým stromům patří borovice osinatá v Kalifornii. Její stáří se odhaduje na asi tak 5000 let. Na druhém místě v žebříčku je strom, na který se zaměřil aktuální výzkum vědců z Nizozemska a USA.
Jmenuje se fitzroya cypřišovitá a dominuje lesům v Andách, na jihozápadě Chile. „Jeho stáří stanovili na více než tři a půl tisíce let,“ říká rostlinný biolog Viktor Žárský.
Je znát, že uvedený strom na planetě strávil delší časové období a pomáhá mu tak více hub. „Má větší biomasu, což znamená, že jeho kořenový systém pokryje daleko víc prostoru než třeba i stoleté stromy,“ vysvětluje student biologie Jiří Herman.
Deštníkové stromy
Dlouhověké stromy fungují často také jako takzvané umbrella species. Pojem, který pro ně přírodovědci používají, souvisí s anglickým výrazem pro deštník. Fungují totiž v lese jako útočiště pro další organismy, které žijí v jejich koruně či kořenech.
Čtěte také
Ve středoevropských podmínkách to dokážou i stromy o stáří nad 100 let. „Fotosyntézou a látkami, které vyrábějí, vytvářejí mikroklima pod svou korunou,“ popisuje doktorand biologie Jiří Herman.
Díky tomu, že deštníkové stromy hostí tak velkou diverzitu, udržují podle něj rozmanitost ekosystému jako celku a totéž je patrné pod zemí. „V lese dokážeme identifikovat klíčové stromy, které hostí najednou třeba 32 lišejníků, zatímco všechny ostatní stromy dva,“ dodává Petr Kohout.
Příspěvek miliardářů
Vědci jsou si vědomi toho, že na studium starých stromů je třeba mnoho let výzkumu, granty přitom mnohdy bývají krátkodobé. Aktuální bádání podpořila organizace SPUN (Society to Protect Underground Network). Od různých mecenášů, milionářů a miliardářů, se jí pro tento účel podařilo sehnat už přes pět milionů eur.
„Pokud se nebudeme starat o planetu správně, nejenže ztratíme tyto krásné organismy, ale i data, která už nikdy v životě nebudeme moci nasbírat,“ podotýká Jiří Herman.
Jak houby ovlivňují rozšíření zvířat? Které houby přítahují nepůvodní stromy v českých zámeckých parcích? Proč je důležité nekácet baobaby? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková, debatují rostlinný biolog Viktor Žárský, půdní ekolog Petr Kohout a student biologie Jiří Herman.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
