Proč lidé věří falešným zprávám? Nechtějí vypadnout z kolektivu, tvrdí vědci

Za naši sociální interakci je zodpovědná část mozku jménem mediální prefrontální mozková kůra, která je oddělená od logického myšlení. Na to už před časem přišel americký neurolog Matthew Lieberman, který výsledky výzkumu prezentoval na jednom z TedX talků.

Podle něho byla z hlediska přežití schopnost sociálního myšlení tak důležitá, že nám evoluce nadělila zvláštní okruhy v mozku jen pro toto myšlení. Na vnějších částech mozku jsou okruhy pro logické myšlení a ve středu mozku jsou ty pro sociální myšlení.

Fake news cílí na emocionální stránku a na sociální skupinu blízkou příjemci. Ze studie plyne, že lidé se podvědomě brání přijímání informací, které by je mohly vyčlenit z jejich sociální skupiny. Naše sociální myšlení je na to příliš vlivné. A podle evoluce je to tak i v pořádku.

Logická a sociální část mozku se neustále přetahuje o to, kdo bude dominatnější. A vědci s John Hopkins University se ve spolupráci s americkou armádou rozhodli vyzkoušet, jak se mozek chová při přijímání informací. Výzkum probíhal v Jordánsku a místo fake news zvolili reklamy proti kouření. A zjistili, že pokud reklama cílila víc na sociální skupinu jejího příjemce, zmíněná středová část mozku byla mnohem aktivnější.

Ověřovat, ověřovat, ověřovat...

Vedoucí výzkumu Ian McCulloh pro server Defense One uvedl jako praktický příklad členy Islámského státu, kterým se vojáci snaží vysvětlit, že radikální ideologie je nesmysl. Pokud jim vojáci předkládají racionální argumenty, tak neuspějí. Ale když je zkusí přesvědčit někdo z vlastních řad, tak má mnohem vyšší šanci na úspěch.

Falešným zprávám se lze bránit jen důsledným prověřováním zdrojů a informací. Naopak aktivní opatření, například plán sociální sítě Facebook označovat zprávy z pochybných zdrojů, jsou neúčinná. Opět kvůli našemu mozku. Zpravidla si totiž pamatujeme prvotní informaci, ale ne už to, jestli se zpětně ukáže jako lživá.