Proč je tolik exekucí? Protože vlivové skupiny zprivatizovaly spravedlnost, říká Hůle

30. květen 2018

Základní kapitál aspoň 20 milionů korun a prokázání odborných znalostí. To jsou základní podmínky pro udělení nové licence od ČNB pro ty, kteří chtějí v Česku dál poskytovat spotřebitelské úvěry. Zafungovalo to na predátory? Kdo může za obrovské množství exekucí v Česku?

Vypadá to, že náš trh s úvěry prořídne. Dokonce dramaticky, protože z desítek tisíc jich licenci dostane jen několik desítek firem. „Trh se zásadním způsobem proměnil a i společnosti, které dřív měly predátorskou praxi, se opravdu přizpůsobily,“ říká odborník na finanční gramotnost, oddlužování a exekuce Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni. Přemýšlejí jinak i samotní lidé, kteří se rozhodují pro půjčku? 

„Nemyslím si, že je tady problém ve finanční gramotnosti. Kdyby Holanďané, Dánové nebo Němci byli vystaveni tak nemravným zákonům, které tady nastavil Pavel Němec a spol. někdy před 15 lety, dopadli by úplně stejně. Se stejným gigantickým množstvím exekucí. Jsou tady totiž společnosti, ale i banky, které přímo na úvěry na nesmysly lákají. To je důležité pro porozumění tak velkému množství exekucí,“ konstatuje Hůle.

Obecně se dá říct, že si nejvíc půjčujeme na nejrůznější spotřební zboží jako televize. U velkých nebankovních firem i bank tvoří velkou část peníze na rekonstrukce třeba koupelen nebo kuchyní. Nejabsurdnější půjčky jsou pak na vánoční dárky nebo na dovolenou. „Až 40 % populace si ale půjčuje na nouzové, krizové chvíle, kdy třeba u rodiny s dětmi odejde pračka. Taky ale na zaplacení nájmu při dlouhodobé neschopence,“ vysvětluje Daniel Hůle.

Zprivatizovaly si spravedlnost

Kde to vzniklo? Odborník ze společnosti Člověk v tísni na to má dost jednoznačný názor: „Vlivovým skupinám se podařilo zprivatizovat spravedlnost v Česku. Naposledy, když se radikálně zvýšila odměna advokátům za vymáhání desetikorunových dluhů. Odměny za jejich práci tady donedávna byly až pětinásobné oproti Německu, a to bez přepočtu na paritu kupní síly.“

Podíl osob v exekuci

„Podařilo se jim ovládnout systém, který rozjel obchod s dluhy. Proto teď máme na dva obyvatele zhruba jedno exekuční řízení. Není to hloupostí Čechů,“ zlobí se Hůle. To se teď licencováním nebankovních společností podařilo změnit, ale máme tady balvan v podobě milionu lidí, kteří už v exekuci jsou. „Je to dluh státu, který se nechal zmanipulovat vlivovými skupinami, a taky věřiteli, kteří pak jeli na vlně a všechno jim prošlo,“ dodává.

Mluví o základní chybě, podle které byl exekuční řád, který zavedl soukromé exekutory, jen poslanecký návrh Unie svobody. Dobrovolně a ochotně se na něm podílelo mnoho renomovaných právníků a dnes víme proč.

Vytvořilo se tady extrémně soutěživé prostředí mezi exekutory, a tím se z celého procesu vytlačila spravedlnost...
Daniel Hůle

Exekuční byznys

Korunu tomu pak prý v roce 2016 dal odcházející ministr spravedlnosti Pavel Němec, když tak zvýšil odměny advokátů. To roztočilo byznys do dosud nevídaných obrátek. Bagatelní 10tisícové dluhy se prodávaly za 130 % jejich nominální hodnoty. Z jedné koruny se dalo vytěžit neuvěřitelných 21 tisíc korun. Tedy když se o to dobře podělili advokát, věřitel a exekutor,“ vyjmenovává důvody dnešních děsů milionů Čechů.

Celý byznys naštěstí skončil s radikálním snížením odměn za ministrování Roberta Pelikána. „Exekuce, které vznikly z původně banálního dluhu kolem 10 tisíc, jsou ale stále živé a pořád vymáhány. Stát je musí razantním způsobem dořešit. Jinak se budeme potýkat s chudobou a frustrací velké části Čechů,“ nabádá Hůle.

Jak se dívá na současný návrh insolvenčního zákona a proč v něm vidí „brutální zásahy lobby věřitelů“? Poslechněte si v audiozáznamu.  

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.