Proč je hmyzu tolik? Jsou strašně šikovní a dokážou se všude přizpůsobit

5. leden 2016

Tak to vidí Jiří Hájek, vedoucí Entomologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea a kurátor sbírek brouků, který byl hostem vědeckého rozhovoru Studia Leonardo.

Entomologické oddělení Národního muzea má mezi exponáty a nejstarší sbírkový exemplář, motýla otakárka z Indonésie, který pochází údajně z roku 1787. Ze které doby pochází největší část vaší sbírky v muzeu? „První sbírky pocházejí z půlky 19. století. Většina historických sbírek je z přelomu 19. a 20. století, kdy se entomologie začala více rozvíjet. A sbírky se neustále rozšiřují, každým rokem nám přibývá řádově desítky tisíc nových expemplářů do sbírek,říká Jiří Hájek.

Entomologové jsou odborníci, kteří se zabývají hmyzem, jako takovým, ale i zaměstnanci komerčních firem, které se věnují regulaci hmyzu a prostředkům pro boj s ním. Existuje tedy něco jako základní entomologie a entomologie aplikovaná? „Existují obě varianty. Spíše než základní entomologie se používá označení entomologie systematická, popisná a to je první krok k poznání hmyzu.“

Jak doplňujete a rozšiřujete sbírky? „Několika způsoby, na prvním místě bych zmínil vlastní expedice. V poslední době jsme cestovali a sbírali v Číně, Jemenu, na Novém Zélandu, v Chile, Panamě. Druhým způsobem je výměna materiálů s ostatními institucemi a specialisty. A třetím způsobem získávání materiálu jsou nákupy a dary od soukromých sběratelů.“

A jak to, že objevit nový druh není žádný problém?

„V současnosti se udává, že na světě je popsáno, vědecky zdokumentováno zhruba 350 až 400 tisíc druhů brouků. Přitom nejstřízlivější odhady o počtu druhů na zemi hovoří o 1,5 až 3 milionech, ty nejvyšší odhady až o 20 milionech živočišných hmyzích druhů. To znamená, že zatím máme pojmenovanou a popsanou jenom malou část.“

Proč je hmyzu tolik? „Jsou strašně šikovní a dokáží se přizpůsobit a přežít všude,“ uzavírá Jiří Hájek.

Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu v článku nebo v archivu pořadu v iRadiu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.