Proč je dobré mluvit ke svému obrazu v zrcadle
„Říká se, že nahlas promlouvat ke svému obrazu v zrcadle je velmi zdravé,“ píše na svých internetových stránkách americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio.
Tato praktika prý člověku pomáhá mít rád sám sebe, své tělo, a díky tomu také být úspěšnější v životě. Co je na tom ale pravdy?
Ano, dívat se do zrcadla a vlídně promlouvat k sobě samému skutečně představuje možnou terapii. Využívá ji i psycholog David Sarwer, který vede Centrum pro poruchy příjmu potravy na University of Pennsylvania.
Každého nového pacienta nejdřív postaví před zrcadlo a chce po něm, aby místo vět typu: „Mé břicho je nechutně obrovité“ říkal: „Mé břicho je kulaté, větší, než bych si přál.“ Cílem je, aby se pacient zbavil negativních myšlenek o sobě samém a svém těle.
Lze namítnout, že člověk je buďto hubený nebo obézní. Jenže velkou roli hraje jeho mentální nastavení. Tento fenomén loni zkoumali i nizozemští vědci. V rámci výzkumu pozorovali, jak se v místnosti pohybují pacientky trpící anorexií.
Jak proměnit zlé vzpomínky na dobré
Bylo zajímavé, že tyto ženy se při procházení dveřmi krčily a stahovaly ramena, i když měly dost místa. Považovaly se totiž za obézní a měly pocit, že zabírají moc prostoru.
Američtí odborníci se podle National Public Radio teď snaží zjistit, jak je možné, že třeba právě ženy trpící anorexií mají tak posunuté vnímání svého vlastního těla a svých fyzických proporcí.
Podle neurologa Branche Cossleta, který působí také na University of Pennsylvania, máme všichni v hlavě jakési vnitřní zobrazení vlastního těla. Díky tomu se umíme pohybovat v místnosti, aniž vrážíme do věcí, nebo jsme schopni odhadnout, jak natáhnout ruku a podat si hrnek s kávou.
Jisté je, že toto vnitřní vnímání sebe sama je velmi mocná věc. Víme, že stejná část mozku je zodpovědná za pohyb i za pouhé představování si pohybu. Když si určitý pohyb budeme představovat stále dokola, může to mít na mozek stejný vliv, jako kdybychom se opravdu pohybovali. A můžeme tak dokonce zlepšovat svůj výkon.
„Mluvit sám k sobě do zrcadla tedy může být mnohem víc než jen nástrojem jak si zvýšit sebevědomí. Z hlediska neurologie může jít o vnitřní přetváření sebe sama,“ dodává National Public Radio.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
