Proč Chopin viděl démony

17. říjen 2014
Monitor

Skladatele Fryderyka Chopina trápili démoni vylézající z klavíru, bledí fantomové i liliputánští lidé. Příčinou těchto halucinací byla nejspíš epilepsie.

V roce 1848 hrál polský skladatel Fryderyk Chopin, kterému se přezdívá básník klavíru, v soukromém salonu v Paříži. Posluchači se však z jeho hudby netěšili dlouho – skladatel v polovině koncertu přestal hrát a opustil jeviště. V dopise svému příteli Chopin později popsal přízraky, které se vynořily z piana a vyděsily jej natolik, že se musel jít vzpamatovat stranou. Chopinova rodina a přátelé tuto i jiné epizody připisovali výjimečně citlivému duchu umělce, ale nová studie španělských výzkumníků nabízí ještě jiné vysvětlení.

Chopin zemřel v roce 1849, kdy mu bylo pouhých 39 let. Příčinou jeho smrti, kterou se zabývalo už mnoho vědců a lékařů, bylo zřejmě chronické onemocnění plic. Kromě něj však skladatel evidentně trpěl také neurologickými problémy, které vyvolávaly halucinace. Přízraky, jako např. démoni vylézající z klavíru, které Chopin popsal v dopisech a kresbách, „pasují“ na omezené spektrum problémů. Skladatel nebyl závislý na alkoholu ani na drogách a schizofrenii i další psychózy vědci vyloučili, protože přeludy byly čistě vizuální a další příznaky - například migrény nebo problémy s očima - chyběly. Nakonec tak došli k jednoznačnému závěru: „básník klavíru“ Fryderyk Chopin trpěl epilepsií spánkového laloku, která vyvolává krátké a stereotypní halucinace.

Chopinova posmrtná maska

Zdroj: BMJ Medical Humanities

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.