Problémy s islámskou migrací jsou menší, než se před lety zdálo. No-go zóny jsou mýtus, tvrdí Hesová

Oproti 90. letům, kdy v Česku našli útočiště muslimští uprchlíci z Bosny, se podle Hesové změnil kontext. Po roce 2000 přišel na scénu islámský džihádismus a zejména války v Iráku a v Sýrii vedli islamisté, kteří jsou součástí konfrontace mezi muslimským světem a Západem a rekrutují své příznivce i v Evropě.

Čtěte také

Pouštění migrantů do Ceuty? K tomu nemáme důkazy, tvrdí expertka. Pašeráci prý chtějí tisíce dolarů

Hesová připouští, že muslimští uprchlíci se dopouštějí útoků, upozorňuje ovšem, že jejich motivy velmi často nejsou ideologické, ale je za nimi sociální patologie.

„Třeba v Německu dnes k islámu přistupují mnohem pragmatičtěji a problémy, které se před patnácti lety zdály být velké, tak dnes jsou řešeny a už tak velké nevypadají,“ poukazuje.

Protiislámskou rétoriku v Česku využívá zejména SPD, přestože muslimů je zde minimum a téma islamismu je pomalu passé. „Útoky, které byly velmi významné a násilné, ustaly někdy před deseti lety. Ta zkratka islám-migrace ale stále funguje – nedaří se oddělit otázky migrace, demografické proměny společností a islámu,“ konstatuje expertka.

Čtěte také

„Budu to zkoušet, dokud se tam nedostanu.“ Z Francie do Británie míří desítky tisíc migrantů

Lidé, kteří přicházejí do Evropy, se podle ní velmi rychle přizpůsobují svým životním stylem, vzděláním i strategiemi, takže během dvou generací mají například srovnatelnou porodnost jako původní Evropané.

„Ta představa byla nesená tou viditelnou odlišností, ale nepočítala s tím, že lidé se mění a přizpůsobují. Identit, které si s sebou přinášejí, se postupně zbavují a adoptují identity nové,“ uvádí Hesová.

No-go zóny jsou mýtus

Faktem ale je, že západoevropské země se staly multikulturními a procházejí proměnou, ovšem nejde jen o muslimy, připomíná Hesová.

Čtěte také

Svoboda slova se v Česku drží, chválí Joch. Koblížek: Extremisté místo urážení menšin vyvolávají strach

„Jsou různé sociologické průzkumy ukazující, že migrace je používaná jako symbol proměny společnosti. Sem patří i oslabování státu, rozpad infrastruktury nebo méně peněz na služby. Je jednoduché na to poukázat, mnohem těžší je se těm strukturálním problémům postavit,“ poznamenává odbornice.

V českých médiích se objevují zprávy o takzvaných no-go zónách v Evropě, kam se i policie bojí vstoupit, nebo o komunitách, kde přistěhovalci žijí podle islámského práva.

„Považuji to za mýtus, žádné no-go zóny neexistují, šaría se neuplatňuje. Existují předměstí, která se vyznačují větší chudobou a kde se spojuje více problémů, ale neexistují místa, kam by se policie bála. V Malmö nebo v Marseille je třeba vyšší výskyt násilné kriminality spojené s gangy a drogami, ale není to tak, že by tam stát přestal fungovat,“ tvrdí.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.