Problematický způsob výkonu prezidentských pravomocí se Zemanem skončí, doufá právník Kuklík

15. srpen 2022

„U Miloše Zemana je vidět změna chování v prezidentské funkci v prvním a druhém funkčním období. Je to i reakce na to, jak se vyvíjely poměry ve společnosti – takže je takovým prezidentem, jakého chce část české společnosti,“ myslí si právník a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík. Pro mnohé je prezident jistě vzorem, ale Zeman často otvírá témata „blízká jen jeho voličům. Mohli bychom to vidět i v tomto světle, a to je pro českou společnost vlastně ještě horší.“

Podcast

Čekání na prezidenta

…nebo na prezidentku? O nástrahách, které přináší přímá volba prezidenta.

Čekání na prezidenta: Jan Kysela, Tereza Matějčková, Petr Nováček a Jan Pokorný
Přehrát

Pokud má prorektor hodnotit, které volební období bylo „horší“, vybírá to druhé – což je dáno i končícím mandátem.

„Ve druhém období už padly určité limity, které prezident má, pokud chce být zvolen znovu – a vidíme tak nevýhody přímé volby prezidenta. V prvním období, kde je možnost být znovuzvolen, se prezident chová s ohledem na to, aby působil na své voliče, svou politiku tomu přizpůsobuje.“

Zeman šel až na hranu řešení některých ústavních otázek, a to nebylo správně.
Jan Kuklík

„Ve druhém období, když už nemá ten korektiv odpovědnosti ve volbách, tak jsme u Zemana viděli, že šel až na hranu řešení některých ústavních otázek, a to si myslím, že nebylo správně,“ doplňuje právník svou úvahu. 

Rusnokova vláda?

Jmenování úřednické vlády pozdějšího guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v roce 2013, která nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, přesto zhruba půl roku vládla, Kuklík nepovažuje za to neproblematičtější, co prezident ve funkci udělal.

Čtěte také

„Nevím, jestli je to úplně to nejhorší – myslím, že nám ale obě období ukázala, jakým způsobem se prezident může chovat, pokud chce na maximum využívat svých pravomocí v rámci ústavního, ale taky politického systému,“ říká. 

Jde totiž prý i o to, co mu politický systém a politici dovolí. „Je nutno připomenout, že tento případ byl vyvolán velkou krizí politického systému – a Zeman toho jako zkušený politik samozřejmě využil.“ 

„Ale ve druhém období se situace změnila i v tom, že to, co by eventuálně mohl svými kroky sledovat – jak využívat postavení prezidenta republiky –, a právě v tom je určitá naděje do budoucna, se mu nepodařilo proměnit v politický systém. A podle mého názoru tento způsob výkonu prezidentských pravomocí skončí s Milošem Zemanem. Alespoň si to přeji, je to šance. A podle mě je to i téma voleb.“ 

A dodává: „Bude záležet na tom, kteří kandidáti budou představovat své programy. Myslím, že bychom měli velmi vážit osobnost prezidenta nebo prezidentky s ohledem právě na to, jak se postaví k těmto důležitým otázkám.“ 

Čtěte také

„Osobně mám problém v tom, že jsem Zemana vnímal jako osobu, která je zkušeným politikem, která by mohla vyřešit některé problémy krize politického systému. A to s ohledem na to, co říkal před první volbou. Ale s jeho výkonem funkce bylo celkem zřejmé, že došlo k tomu, co se stává, a to že politici před volbami slibují a pak se tak nechovají,“ přidává právník osobní poznámku. 

Pokud pak má vybrat nejvíc diskutabilní věci Zemanova „prezidentování“, tak vyjmenovává postup při jmenování nebo odvolávání ministrů, kdy prezident dával najevo, že nemusí respektovat vůli premiéra.

„I amnestie vůči svému blízkému spolupracovníkovi na mě působí jako porušení toho, jaký vždy tvrdil, že bude jeho přístup k těmto otázkám. Pak hlavně otázka zahraniční politiky – zejména v obdobích, kdy se snažil o jakousi samostatnou zahraniční politiku vůči Číně anebo Putinově Rusku. To jsou příklady, které si myslím, že by měly být reflektovány směrem do budoucna,“ uzavírá prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související