Pro využití ruských aktiv není právní opora, říká Staněk. Podle Farského je to nejvýhodnější řešení

Pánové, jste pro využití ruských aktiv zmrazených v členských zemích Unie? Aktiv, která by pokryla takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu? Případně proč ano, či ne? 

Jan Farský (STAN): Jednoznačně ano. Jsem pro to, abychom Ukrajině pomohli ruskými financemi k tomu, aby bránila nejen Ukrajinu, ale i Evropu před ruským útokem a rozšiřujícím se imperialismem. Je to řešení, které je pro nás bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější, tak doufám, že k tomu závěru, že ruské finance k pomoci Ukrajině použijeme, dojde co nejdříve.

Čtěte také

Martin Fendrych: Evropa si plete provaz, na kterém ji Rusko oběsí

Antonín Staněk (Přísaha): Za mě také je potřeba Ukrajině pomoci, v tom asi nebude rozpor. Je pouze otázka, jakými prostředky a jakými postupy bychom ty finanční prostředky, které jsou potřebné na pomoc pro Ukrajinu, měli získat.

A váš názor právě na využití těch ruských aktiv pro takzvanou reparační půjčku? Podle pana Farského, jak jsme slyšeli, je to řešení bezpečnostně a ekonomicky pro Česko nejvýhodnější.

Staněk: Nemám nic proti tomu, pokud by se použily výnosy, to znamená třeba úroky z té jistiny, která je v tuto chvíli dlouhodobě zmrazena. Otázkou ale je, zda přistupovat ke konfiskaci a v podstatě ke změně vlastnictví právě té jistiny, která je deponovaná v rozličných evropských institucích.

Je potřeba se na ten problém dívat ze čtyř takových úhlů pohledu. Je to rovina právní, mezinárodněprávní, politická a systémová. Každá z těchto rovin má svá pro a má svá proti.

Pane Farský, v čem je podle vás ta reparační půjčka výhodnější než jiná varianta nabídnutá Evropskou komisí, čili klasická půjčka od EU, která by se týkala eurobondů? Říkal jste, že je to bezpečnostně a ekonomicky nejvýhodnější, tak proč?

Farský: Mě předně děsí ta slabost Evropy, když vidíme, jak tady bankéři a právníci s kafíčky hledají to nejčistší právní řešení, které je co možná nejméně ohrozí. A zatím v ukrajinských zákopech ve špíně umírají ukrajinští vojáci. To mně přijde jako strašný obrázek, který tímto vykreslujeme.

Čtěte také

Matesová: Použít zmrazená aktiva ruské centrální banky na pomoc Kyjevu je právně možné. Ale na hraně

Promiňte, znamená to tedy, že byste právní rovinu upozadil v případě využití takzvané reparační půjčky?

Farský: Mezinárodní právo Rusko rozmetalo tím útokem na Ukrajinu. Vraždí tam lidi, znásilňují, unáší děti. A my tady řešíme, aby se náhodou Rusové nezlobili, že peníze, které si ulili v Evropě, použijeme na pomoc Ukrajině proti jejich agresi. Vždyť je to úplně absurdní situace.

Máme dneska na stole dvě možnosti. Jedna je ta, že by Evropa poskytla půjčku, tam je potřeba jednomyslnost a tam jí nedosáhneme, protože historicky zainvestoval Putin do Viktora Orbána.

Druhá možnost je, že využijeme ty ruské finance k tomu, aby se jimi ručilo za finance, které tam pošle Unie. A ta mě přijde nejbezpečnější, nejlepší a měla by být okamžitě použita už proto, že i ta rozhodnost je silou a posiluje naši bezpečnost. Protože jestli má z něčeho Putin radost, tak z toho přešlapování, z té nerozhodnosti, nejednotnosti, rozkolu mezi Evropou a Spojenými státy. A to bych nepodporoval, protože to stojí lidské životy.

Právní rozměr 

Pane Staňku, když vezmeme právní a mezinárodněprávní rozměr té reparační půjčky, tak není argumentem to, co říkal tady váš předřečník pan Farský, že samo Rusko rozmetalo mezinárodní právo na popel a vůbec ho neuznává?

Staněk: Především bych jenom krátce reagoval na tu předcházející poznámku pana Farského, že si Rusko ulilo peníze v Evropě. Já si myslím, že v té době je standardně uložilo, tak jako kterýkoliv jiný zahraniční investor. Co se týče toho právního pohledu, tak především to zmrazení, a třeba i to dlouhodobé zmrazení, to je naprosto právně obhajitelné. Jde o, řekněme, dočasné opatření do té doby, než se ukončí konflikt, a patří tam také i ty další nepřímé mechanismy. 

Problém je v tom plošném vyvlastnění, to znamená vlastně zbavení Ruska jeho majetku. Souvisí to s celou řadou opatření, které jdou i proti evropským pravidlům, jako je kolize s ochranou vlastnických práv, absence pravomoci EU k trestní konfiskaci majetku cizího státu nebo riziko porušení zásady právní jistoty. Kde máme jistotu, že tento postup nebude použit třeba v nějaké jiné situaci?

Čtěte také

Karel Barták: Evropa obtížně vymýšlí, jak za zmrazené ruské peníze dozbrojit Ukrajinu

Nemáme také ani odpověď na to, zda má EU plán B pro případ, že reparace nebudou právně vynuceny, a jsou tam další otázky. Takže já osobně se domnívám, že je třeba být obezřetný a nesouhlasím s tím, že prostě v této situaci máme ignorovat obecná právní ustanovení.

Bruselský list Politico zveřejnil zprávu, podle které dva právní posudky vypracované mezinárodními právníky vyvracejí tvrzení Belgie, že by mohla být povinna zaplatit značné odškodné, pokud se EU rozhodne pro využití zmrazených ruských aktiv. Čili po právní stránce je to asi velmi sporné. Jak to vidíte vy, pane Farský?

Farský: Jsem právník, přesto v této situaci vidím jako daleko větší riziko pro Evropu i pro Česko to přešlapování na místě. Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, Rusko zaútočilo na Evropu. A to není nějaký můj dodatek, to je něco, co říkají sami Rusové. A ty útoky nejsou jenom on-line a dezinformacemi, ale to je výbuch skladu munice ve Vrběticích, kde zemřeli čeští občané, to jsou likvidované koleje v Polsku, zapalované sklady, pokus o zapálení vozovny v Praze, kybernetické útoky na nemocnice, na školy.

My jsme pod útokem Ruska. Dokud si to nepřiznáme, tak budeme prohrávat. A můžeme tady řešit, jestli v článku 122 Smlouvy o EU náhodou to není nějak jinak. Dva právníci vám přinesou tři právní názory. Tady je potřeba rozhodnout.

My neposíláme přímo ruské finance, my budeme ručit za finance, které tam pošle Unie. A tento model podle některých je přijatelný, podle některých nepřijatelný. Jsou kolem toho samozřejmě obrovské politické body, ale co nejhorší se může stát, že budeme ty finance muset tam skrz to ručení jednotlivých států doplnit. Pokud ty kroky dneska neuděláme a nevyužijeme ty finance k zastavení Ruska, tak náklady, které nás v budoucnu čekají, jsou daleko větší a nejenom ty finanční.

Čtěte také

Karel Barták: Unijní lídři se nedohodli na penězích pro Ukrajinu ani na klimatickém cíli

Pane Staňku, pokud tedy nezakročíme tím způsobem, o jakém tady diskutujeme, nebudou nakonec náklady pro nás i pro celou Evropu ještě vyšší? Ten argument se objevuje.

Staněk: Je třeba říci, že na úrovni Evropy v podstatě neexistuje precedent, který by potvrzoval to, o čem se tady bavíme, o bezprecedentním vyvlastnění zahraničních aktiv, v tomto případě aktiv Ruska, přičemž nepopíráme to, že Rusko je označeno různými rezolucemi Valného shromáždění OSN. Pokud půjde o čisté výnosy, to znamená o úroky z těch aktiv, které jsou v evropských bankách a evropských institucích deponovány, tak nemám žádný problém. Problém je s tím, pokud by se ta jistina měla Rusku v podstatě zkonfiskovat, vyvlastnit.

Nic proti vašemu názoru, ale jak jinak byste chtěl dotlačit Rusko, aby odškodnilo Ukrajinu, potažmo Evropu za válku, kterou rozpoutalo?

Staněk: Tak samozřejmě ty cesty musí být právní. Ten nejnovější právní názor neznám, nemám ho k dispozici, ale možná budou jiné právní názory, které budou říkat přesný opak. V tuto chvíli v podstatě mezinárodní právo zatím neposkytuje nějaký pevný základ pro konfiskaci státních aktiv třetím státem. A tady je potřeba si uvědomit, že je to obrovské riziko odvetných kroků. Rusko zcela klidně může v podstatě stejným způsobem zmrazit, popřípadě zkonfiskovat aktiva, která jsou v Ruské federaci, a tak dále. 

Jak si europoslanci vysvětlují postoj Belgie k Bruselu? Co říkají na nové stanovisko Slovenska, podle kterého by měly být peníze z aktiv použity na obnovu Ukrajiny, ale ne na vojenské výdaje? Poslechněte si celou debatu v pořadu Pro a proti.