Pro Polky je potrat téměř nedostupný, na české straně pomáhá Ciocia Czesia
Zákaz potratů podle statistik neznamená konec interrupcí. Polským ženám po zpřísnění interrupčního zákona z 22. října minulého roku ústavním soudem zbyly už jen dva způsoby, jak přerušit těhotenství. Buď to provést v šedé zóně nebezpečným a často nekvalifikovaným zákrokem, jehož symbolem je šatní ramínko, nebo odcestovat za potratem do jiné země. Organizace Ciocia Czesia pomáhá Polkám získat potřebné lékařské služby v Česku.
Zatímco ve Varšavě a dalších městech u našich severních sousedů propukly na podzim statisícové protesty proti zákonu vládnoucí strany Právo a spravedlnost, několik Polek žijících na našem území začalo organizovat skupinu na pomoc polským ženám.
„Když jsme se dozvěděly o rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu interrupcí i v případě vážného poškození plodu, byly jsme hodně naštvané a bylo nám jasné, že musíme něco udělat. Náš společný cíl je pomoct polským ženám dosáhnout bezpečné interrupce,“ vypráví o začátcích sdružení asi patnácti žen Ciocia Czesia (Teta Češka) jedna z členek uskupení Marta.
Některé státy jako Island nebo Švédsko v tu samou chvíli začaly jednat o oficiální podpoře polských žen a financování jejich potratů ze zdravotního pojištění. V Česku zvednul téma poslanec za Piráty František Kopřiva.
„Hned jak se to v Polsku stalo, poslal jsem dva otevřené dopisy a požádal premiéra a vládu o pomoc Polkám, jako třeba zřízení webu v angličtině a polštině s instrukcemi a nabídkou pomoci,“ říká Kopřiva, který má u Pirátů na starosti mimo jiné rovnost žen a mužů a za loňský rok si vysloužil ocenění Genderman. Kromě toho požádal ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby vyjasnil zastaralý a sporný zákon o umělém přerušení těhotenství z roku 1986. Odpověď překvapila nejen Kopřivu, ale i týdeník Respekt.
Ministr Blatný sice zopakoval stanovisko ministerstva z roku 2016, podle kterého je zákon upraven mezinárodní smlouvou o fungování Evropské unie, a tudíž má každá občanka státu Evropské unie právo na interrupci v Česku, druhým dechem ale varoval před možnou trestnou činností při výkonu potratu. Ministerstvo zdravotnictví poté odpověď prověřilo a uznalo, že interpretace zaměstnance, který dopis psal, byla chybná.
Česká legislativa ohledně potratů cizinek sice není úplně jasná, ministerstvo zdravotnictví ale svým výkladem v cestě potratovému turismu směrem do Česka nestojí. Neformální síť Ciocia Czesia s podporou dobrovolníků a dárců z české strany tak pokračuje ve své misi. „Zaznamenaly jsme obrovskou podporu ze strany Češek a Čechů. Lidé nás spontánně kontaktují a nabízí finanční pomoc nebo dopravu,“ uzavírá Marta.
Které cizinky mohou v Česku legálně na potrat? Je reprodukční právo žen na umělé přerušení těhotenství součástí lidskoprávní agendy? Co dělá skupina Ciocia Czesia? A jaký důvod pro umělý potrat je podle polského ústavního soudu nově nepřípustný? Poslechněte si celou reportáž.
Související
-
U potratů to nekončí, pro-life hnutí je celkově pro návrat za plotny
Sousední Polsko opět omezilo potraty. Je to však jen střípek v tom, co se na poli světových potratových válek děje.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
