Pro lidstvo je ropa klíčová. Co s tím budeme dělat, zajímá i mě samotného, míní chemik Hudeček

Máme podle chemika Hudečka například vodík, jádro a mnoho dalších možností. „Samotného mne zajímá, co s tím bude lidstvo dělat. Dost se na to těším, co všechno se ještě vymyslí.“

Čtěte také

Konference v Glasgow možná vyzve k urychlení odklonu od uhlí a ropy. Proč by to mohl být průlom?

S chemii jako takovou se každý člověk setkává už od chvíle, kdy ráno otevře oči.

„Většinu produktů, které používáme, totiž nějak souvisejí s ropou. Ve středověku tyto možnosti nebyly, ale i tam chemie figurovala. Různí léčitelé se snažili míchat velmi často i toxické látky, aby například vyléčili syfilidu a další nemoci. Nebo si vzpomeňte na malíře a jejich toxické barvy.“ 

„Chemii nejdeme úplně všude. Planeta, všechno okolo nás, je z různých materiálů. I my sami jsme organismus složený z prvků. Chemie a fyzika je všude kolem,“ zdůrazňuje Hudeček.

Mnoha lidem přijde chemie nezáživná – hlavně kvůli osobní zkušenosti ze základní a střední školy. „Já si trošku myslím, že tady roli hraje to, jakého máte ve škole učitele nebo profesora. Pokud je to někdo, kdo dokáže i ty, řekněme, méně zvídavé děti nadchnout, tak to může vést k něčemu zábavnému. A když je kantor někdo, koho to nebaví, tak to nebaví samozřejmě ani ty žáky.“

Nobelovka za stejný objev?

Loni byla Nobelova cena za chemii udělena Benjaminu Listovi (Max-Planck-Institut für Kohlenforschung) a Davidu MacMillanovi (Princeton University) za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Oba ale pracovali nezávisle na sobě v oddělených týmech. „Ve vědě je silná soutěživost a já vůbec nevím, jak se tito dva pánové mají rádi. Je totiž dost možné, že se třeba vůbec rádi nemají,“ komentuje chemik.

Čtěte také

Nobelovy ceny za chemii míří objevitelům asymetrické organokatalýzy. Princip vysvětluje Věda Plus

„Každý vědec má svou skupinu. Samozřejmě, že ze začátku se snaží prodrat vědeckou konkurencí co nejvíc sám, maximálně s malou spolupráci někoho dalšího. Ale málokdy ho napadne spolupracovat se svým největším sokem,“ popisuje.

„Když už máte nějaký nápad, tak je téměř jisté, že stejný nebo velmi podobný bude mít ještě někdo jiný. To neznamená, že se oba vědci ubírají stejným směrem výzkumu. Proto se to může potkat až někdy za několik let – stejně jako u organokatalýzy.“

„Myslím, že každý z nich dělal trošičku něco jiného, ale oba výzkumy jsou strašně důležité pro celou oblast, takže Nobelovu cenu dostali oba. V žádném případě to není stejný výzkum. Samozřejmě, že se od sebe inspirovali. Je to stejný obor, ale každý z nich vymýšlel jiné cesty a jiné katalyzátory, jiné přeměny,“ uzavírá Oldřich Hudeček.

Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.