Pro ČNB je klíčová inflace – navýšení úrokové sazby je proto logické rozhodnutí, míní ekonom Dvořák

„Navýšením základní úrokové sazby jsem do určité míry čekal, protože už z některých předchozích vyjádření bylo zřejmé, že o tom ČNB uvažuje,“ rekapituluje ekonom. „Zaváhal jsem ve chvíli, když se začala měnit situace kolem Hormuzského průlivu, ale jak se ukázalo, tento faktor v rozhodování nebyl ten podstatný.“

Čtěte také

Zámečník: Ropa po otevření Hormuzu zlevní. Než se ale trh stabilizuje, potrvá to přinejmenším měsíce

Přestože nestabilní ceny ropy inflaci nevyhnutelně ovlivňují, banka podle Dvořáka reagovala hlavně na faktory na straně poptávky.

„Ekonomice to pomáhá, to je dobrá zpráva. Ale je potřeba, aby se zvýšená poptávka promítala do vyšší produktivity. A tady centrální banka vidí určitá rizika,“ domnívá se Dvořák. „Vyplývá z toho nebezpečí, že by se mohla vyšší poptávka přelít do cen – proto ta reakce centrální banky.“

Tato obava je navíc podpořena přehřátým pracovním trhem a rychlým růstem mezd, které v průměru vzrostly o osm procent, což odráží jednak dobrý vývoj české ekonomiky, jednak silně přítomnou nerovnost.

Čtěte také

Ekonomická analytička Jana Klímová: Reálné mzdy rostou nejrychleji za pět let. S platy jsme ale dál na chvostu Evropy

„V tomto případě je jasné, že je to rozloženo různě, a navíc osm procent z různého základu jsou absolutně jiné částky,“ upozorňuje Dvořák. „A jak dlouho můžeme růst mezd čekat? Záviset bude hodně na tom, jak se bude dařit ekonomice dál. Budou tam působit naše interní domácí vlivy, ale také ty vnější geopolitické, které ovlivnit neumíme a nebudeme moci.“

Mezi ně se řadí nejen zmíněná cena pohonných hmot, ale také stav německé ekonomiky, na niž je ta česká dlouhodobě úzce navázaná.

Hledání viníka inflace

Inflaci má Česko poměrně nízkou, rozhodnutí národní banky ji přesto ve své argumentaci zmiňuje jako jedno z rizik. Otázka vysoké inflace je také dlouhodobě spojená se sektorem služeb, v němž se ji dodnes nepodařilo přiblížit požadovanému dvouprocentnímu cíli. Nestalo se tak zejména proto, že toto odvětví je charakteristické vysokou mzdovou náročností.

Čtěte také

Julie Hrstková: Příprava státního rozpočtu je v plném proudu, splnění pravidel nezaručuje takřka nic

„Pokud porostou mzdy, dá se čekat, že dopad do služeb bude větší,“ avizuje Dvořák. „Poptávka, i přes poměrně značný nárůst cen, stále zůstává, takže obyvatelstvo a firmy jsou ochotny si za služby platit více. Tam se projevuje i to, že jsou na kvalitu služeb větší nároky.“

Přes to všechno politiku ČNB a rozhodnutí o navýšení úrokových sazeb ostře kritizovala vláda, premiér Andreje Babiše (ANO) na bankovní radu dokonce apeloval, aby úroky snížila.

„Radní to určitě vnímají, ale na jejich rozhodování to vliv mít nemůže a nemá. Dívám se na složení bankovní rady a jsou to erudovaní ekonomové,“ obhajuje Dvořák a dodává, že podobné politické útoky jsou velmi nešťastné, protože podkopávají důvěru centrální banky a vytváří u některých občanů nerealistické požadavky.

„Je to nešťastné politikum v tom, že někomu dáváme za vinu inflaci nebo naopak slibujeme, že inflaci udržíme. Je potřeba si uvědomit, že ta schopnost je omezená a cokoliv takového vytváří v povědomí širší veřejnosti nesprávná očekávání,“ konstatuje Dvořák a doplňuje:

„Zdá se mi, že stále hledáme nějakého nepřítele. Jistě, každý ve svém rozhodování může udělat chybu, ale toto rozhodnutí je správné, protože faktory, které tam jsou, vedou k tomu, že ten krok je na místě.“

Čtěte také

Jako před poslední krizí. Opět máme uvolněnou fiskální politiku a domácí poptávka roste, tvrdí Marek

Vztahy mezi vládou a centrální bankou jsou navíc napjaté dlouhodobě. ČNB totiž opakovaně kritizovala plány ministryně financí na rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti a navyšování schodku státního hospodaření.

„Každý takový fiskální stimul může výrazným způsobem zahýbat s poptávkou, a to je něco, co musí brát centrální banka v úvahu, protože tyto kroky jsou z pohledu inflace jednoznačně rizikem,“ uzavírá Petr Dvořák. „Bude záležet, jak se moc ten rámec skutečně naplní. Každopádně vidím jako velký problém, že stále nemáme koncept, jak se s tím chceme do budoucna vypořádat.“

Jak velkou konkurenční nevýhodou jsou pro českou ekonomiku nižší úrokové sazby evropské banky? Je politický tlak na ČNB něčím výjimečným? A v čem je důležitá jádrová inflace? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Václav Pešička.